Muž a
jeho pes - nevím,
jestli jste tento film viděli - je záměrně staromilecký. Film o důchodci, který
žije společně se svým střapatým psiskem v takové chudobě, že se nakonec pokusí spáchat
sebevraždu. Sledujeme jeho pomalé pohyby, smutný pohled, odevzdanost v každé
pozici, kterou mu tělo dovolí zaujmout. To vše působí na diváka jako čisté bytí k smrti...
Cesta z omšelého
bytu přes nemocnici až po bezdomovecké bloudění ulicemi. Jen tak mimochodem spatříme množství dalších
slavných herců, kteří se často jen mihnou v záběru. Bývalého štramáka z
polských filmů Daniela Olbrychského jako taxikáře, Tchékyho Karya jako
pouličního kytaristu či Maxe von Sydowa na invalidním vozíku v léčebně. A u
všech nás zasáhne bolestné uvědomění, jak plyne čas... Film se dotýká problematiky současnosti jako prázdného světa bez lásky, plného honby za mamonem. Pozadí hrdinova putování Paříží netvoří naleštěné butiky výstavní Champs-Élysées, ale spíše postranní uličky, zadní dvory domů či stavební plochy periférie. Nejsilněji se projevuje tento motiv ve scéně, kdy hrdina hledá svého čtyřnohého chlupáče v útulku, kde za mřížemi kvílí všichni ti lidmi opuštění pejskové. Vrcholem scén, kde se život projevuje se vším pokrytectvím, je setkání starých přátel v podání klasiků filmového plátna obdobného věkového rozsahu.
V prvním případě odpovídá domnělý Charlesův přítel z aktivní služby vyhýbavě na informace o jeho nuzném postavení, aby následně unikl konverzaci s tím, že musí na vyšetření, ve stylu "zachraň se, kdo můžeš". V druhém případě se jedná o rozhovor pod dozorem ošetřovatelů v lázních, kde se Charles setkává se svým bývalým šéfem z Admirality. Osobnost tohoto kdysi důležitého muže, nyní ve stavu nevědomé senility, představuje s mrazivou přesností klasický herec nejen Bergmanových filmů, již zmiňovaný Max von Sydow... Ne, není to jen smutný film... Věřte mi, a doporučuju ke shlédnutí. Především - hlavní roli hraje - ano.... ano.... JEAN-PAUL BELMONDO
x.x.x.x.x.x.x.x.x
ALE ZÁVĚREM NĚCO VESELEJŠÍHO ... JESTLIPAK VÍTE,
V ČEM JSOU PSI LEPŠÍ NEŽ ŽENY?
Rodiče vašeho psa vás nikdy nenavštíví. Pes vám nikdy netelefonuje. Pes vás miluje, když se vaši přátelé zastaví na skleničku. Pes neočekává, že mu zavoláte, když se opozdíte. Čím později přijdete domů, tím radostněji vás vítá. Pes neutrácí vaše peníze. Pes nechce abyste mu nosil květiny. Pes není nikdy nespokojen se svým tělem. Pes nedovolí, aby nějaký časopis řídil jeho život. Pes vás považuje za zábavného - když se opijete. Psa pobavíte, trpíte-li plynatostí. Pes vás nikdy nekritizuje. Pes nechce vědět o každém psu, kterého jste kdy měl. Na psa nemusíte nikdy čekat, když chcete jít ven. Pes nechodí do koupelny. Můžete mít legálně několik psů. Vašemu psovi nevadí rozhovor o jiných psech. Pes miluje vaše ponožky. Pes vás nikdy nenutí uklízet. Pes vám nikdy nemluví do řízení. Pes vám nikdy nepřepíná programy v televizi. Pes se vás nikdy neptá co si má vzít na sebe. Pes vám vleze do postele sám.
V ČEM JSOU PSI A ŽENY STEJNÍ
Nerozumí počítačům. Nesluší jim klobouk. Nemůžete jim svěřit platební kartu. Vyžadují drbat záda. Jsou schopni sníst kilo čokolády na posezení. Výborně dokáží předstírat, že rozumějí každému vašemu slovu.
V ČEM JSOU ŽENY LEPŠÍ NEŽ PSI
Je společensky akceptovatelnější mít sexuální vztah se ženou.
d@niela
|