 Torontské počasí je extrémní. Když nemrzne, je vlhké vedro. Přechod zimy na letní počasí je rychlý. Během pár dní rozkvetou sakury, stejně rychle odkvetou a chodníky jsou posypané květy jak doma na Boží hod. V restauraci kde jsem večer pracoval, byla dobrá parta. Kuchař Milan byl třicetiletý pořízek a pocházel z Bratislavy. Ve svém řemesle byl skutečný mistr.
Jako většina kuchařů, které jsem měl možnost poznat, si rádi popil.
Milan nebyl výjimka, a navíc byl také beznadějně zamilován do naší pohledné
barmanky Brigid z Německa. Jedno ráno, když přišel pozdě do práce, líčil mé
ženě Alence noční flám.
“Alenka moja, ja som sa včera tak zrubal, že ak mi ujelo metro, tak som
išiel domov po tych kolejach za tym vlakom”. Milan má štěstí z prdele, říkal o
jeho flámech druhý kuchař Libor.
Libor, ten zas byl vyučený brusič skla a na svůj útěk se doma pečlivě
připravoval. Koupil si učebnici angličtiny pro samouky, kterou se naučil téměř
nazpaměť. První plánovaný pokus o opuštění republiky, přejet turistickou lodí z
Jugoslávie do Itálie, mu nevyšel. Vrátil se a znovu pilně studoval učebnici
angličtiny pro samouky.
Po roce jel opět do Jugoslávie. Tentokrát mu plán vyšel. V Itálii na
kanadské ambasádě svou žádost o trvalý pobyt suverénně přednesl plynnou
angličtinou. Úředník mu však nerozuměl jediné slovo.
Libor ruční znakovou řečí nakonec požádal o papír a svou žádost napsal.
Napsal jí bezchybně a úředník údivem vrtěl nevěřícně hlav. Libor se naučil z
učebnice pro samouky vyslovovat anglická slova tak jak byla napsaná, psal ale
bezchybně.
Byl již v Torontu 5 let a do kuchařiny jej zaučil bývalý kuchař Franta.
Do špásování s láskou se Libor zaučoval se servírkou Janet z Anglie. Ta do
Kanady přijela se svým mužem, který se chtěl stát spisovatelem. V Québecu u jezera pronajali dům. Muž hodlal napsal slavný
román. Když však došly peníze, došlo ke sporům a každý šel svou cestou.  Janet se vydala do Toronta. Na Angličanku byla mimořádně pohledná.
Ochotně mi namluvila na kazetový magnetofon mnoho stránek s angličtinou a já se
z toho učil. Švagrová Jana, když mě slyšela mluvit s její přítelem Jeffem, se
divila, odkud mám britský přízvuk.
V restauracích byl zvyk, že v “mrtvých” odpoledních hodinách se hosté
lákali na happy hour, takzvanou šťastnou hodinu, kdy bylo pivo či alkohol za
poloviční cenu. V Ontáriu byl zákon, že host nedostal alkoholový nápoj, pokud
si neobjednal něco k jídlu. Zákon se obcházel jednoduše. Hostům se podávalo
vždy něco malého k zakousnutí, jako pozornost podniku.
Parta Čechoslováků tento čas plně využívala a vždy bylo několik stolků
obsazeno.
Odpoledne bývala Alenka v kuchyni sama a připravovala pro tuto
příležitost meat balls. Malé masové kuličky, na vrchu kousek papriky či okurky,
a v každé zapíchlé párátko. V počtu dvanácti byly narovnány na malých
talířcích. Pootevřela dveře do restaurace a ujistila se, že stůl Čechů,
Moravanů a Slováků je plně obsazen.
Poskládala přibližný počet talířků na větší plato a odešla ještě do zadní
části kuchyně k zrcadlu, zkontrolovala celkový vzhled. Uhladila zástěru,
poopravila účes, natočila se zprava, natočila se zleva.
Věděla, že se líbí, a na komplimenty téhle „bandy chlapů“ jak je
nazývala, byla již zvyklá. Z kuchyně do restaurace byli praktické dveře, zvané
lítačky. Servírka Janet s plnou náručí talířů se vždy před dveřmi pootočila, do
dveří strčila rázně bokem a půlobratem vplula do kuchyně. Stejným způsobem z
kuchyně odcházela.
Alenka měla jinou metodu. Ke dveřím se otočila zády a krátkým úderem
zadku do nich strčila, když se naplno otevřely, půlobratem vplula do sálu. Tak
i dnes, s vážnou tváří vdané ženy, jako by chlapy neviděla, neslyšela, provedla
onen úkon, a položila plato na servírovací stolek.
“Alenko, co jsi nám dnes připravila dobrého”, ozval se někdo od
mezinárodního stolu česky. Majitel Stiv Rivaj na personálu přísně vyžadoval,
aby se před hosty nemluvilo rodnou řečí ale pouze anglicky.
Alenka vzala do ruky dva talířky s ozdobenými masovými kuličkami, položila
je na stůl a pronesla nezapomenutelnou větu, která ji na dlouhý čas proslavila.
“Gentlemen, these are
meatballs for happy whores”. (Což v překladu znamená: „Pánové,
toto jsou masové kuličky pro veselé prostitutky.)
Zaměnila totiž nevědomky slůvko „hour“ (hodina) za „whores“, což znamená
prostitutky…. Pepa Kouba pokračování příště
|
