Welcome in Canada ještě neskončilo. Mladý muž, jež mne přátelskou herdou uvítal v Kanadě, nás doprovodil před letiště Mirabel, kde nás překvapil silný mráz. Pomohl naložit do policejního auta naše dvě skromná zavazadla, potřásl nám rukama, něco francouzsky řekl a byl pryč.

Policejní auto zanedlouho zastavilo před hotelovou budovou.  Zde si nás převzala uniformovaná žena a odvedla do klasického hotelového pokoje, v němž k našemu údivu chyběly dveře včetně do koupelny. Požádala nás otevřít zavazadla a odebrala veškeré „nebezpečné“ předměty. Žiletky, nůž, acylpyrin.

Byla sobota pozdě odpoledne a na celém patře jsme byli sami. Ráno po snídani, kterou nám přinesli na pokoj, jsem posunky naznačil, že si potřebuji zatelefonovat.  Opět žena, ale jiná, ukázala na telefon v chodbě. Vytočil jsem číslo a ve sluchátku se ozvalo haló a příjemný  ženský hlas se představil. Vylíčil jsem v krátkosti, kdo jsem, příbuzenské vztahy a v jaké situaci se momentálně nacházíme.

Bez zaváhání jsme byli pozváni do Toronta. Ještě mně požádala, jestli by mohla mluvit s některým z úřadujících. Zamával jsem na dozorčí a obě si chvilku povídaly.  Byla neděle. Ven jsme nesměli a tak jsme nudu hotelového pokoje krátili sledováním TV, přestože jsme nerozuměli jediné slovo.

V pondělí ráno nás policejní auto vezlo zpět na letiště Mirabel. Neměli jsme nejmenší ponětí proč. Nedaleko letiště auto zastavilo u několikapatrové budovy. Tentokrát nás policisté předali i s větší obálkou starší ženě, jež nás potěšila češtinou. Venku byla ta krutá zima a tak jsme spěšně vešli do velké haly.

Zde jsme se dozvěděli, že paní je naše překladatelka a jsme v budově soudní. Paní mne krátce informovala. Až předstoupím před soudce, dá nám několik otázek a na základě našich odpovědí povolí či ne naši žádost o  trvalý pobyt v Kanadě. Když překladatelka viděla, že jsem lehce pobledl, upokojila mne prohlášením, že osobně nezná případ, že by soudce žádost zamítl. Je to prý jen mezinárodní diplomatická rutina. Rutina nerutina, dobrou půlhodinu mne pan soudce zpovídal.

Ptal se, zdali mi bylo bráněno chodit do kostela. Odpověděl jsem, že jsem křtěný katolík, který do kostela nechodí, ale neznám nikoho, komu by v tom bylo bráněno. Další otázka, kterou si pamatuji, byla, zda jsem byl politicky perzekuován. Odpověděl jsem, že nepřímo, že mi bylo bráněno soukromě podnikat a že si s manželkou plánujeme otevřít svou restauraci. Dodnes mám pocit, že se soudce bavil. Což mi potvrdila i paní překladatelka.

Věděla, že pojedeme do Toronta. Pomohla nám proměnit americké dolary na kanadské a dala nám praktickou radu, že taxi na autobusové nádraží stojí pět dolarů a popřála mnoho štěstí.

Tak, a zůstali jsme před letištěm sami. Cestou na autobusové nádraží jsme z auta mlčky pozorovali mrazivé okolí města. Taxikář zastavil před nízkou budovou, pomohl se zavazadly, požádal o 6 dolarů a byl pryč. Koupil jsem lístky do Toronta. V přepočtu stály 1800 Kč.

Do odjezdu zbývala hodina. Diskutovali jsme minulé zážitky a těšili se na setkání se švagrovou. Cestou měl autobus zastávku u Mc. Donaldu a tak kopírujíce objednávku zákazníka přede mnou, jsme poprvé ochutnali hamburger. 

Na torontském autobusovém nádraží nás vřele uvítali Jana se svým přítelem Jeffem, který nás odvezl k domku, ve kterém obývali horní patro a pardonoval se stále, protože vodopádu češtiny nerozuměl a my jsme si měli stále mnoho co říci. 

Pepa Kouba

Komentáře (3)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : doktor Kanada je jistě krásná zem,škoda již se mi nesplní můj sen.Díky Pepo. duben 21, 2020 12:18 ... : NČ Dobrý čtení, Pepane. Moc dobrý. Napsal bych víc, ale děsivě mě bolí za levym krkem, a to při každym zvednutí pazoury nad klávesnicí. duben 22, 2020 06:54 ... : Josef Kouba V našem věku NČ nejsi sám. To děvče jež se mnou vycestovalo, si mnohokrát, udělala osm kilometrů vycházku, když jí bylo 25 let, za mnou na Obří boudu. Jednou dokonce přijela na koni. Můj kamarád který drží asi rekord, protože učil v nejmenší škole v Evropě, vedl výpravu na Sněžku, pokochat se východem slunce. Potkal Alenku, v 6 ráno, když běžela Obřím dolem aby stihla připravit snídaní na Žiškové boudě. duben 22, 2020 11:08

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující