Vrchní Kudlanka vyslovila v pátek přání, abychom se s ní i čtenáři podělili o svoje víkendové zážitky. Tak, co já to teda dělala? V pátek jsem z Berouna obšlápla Koněprusy, Tetín, (byla jsem tam v jednu, tak jsem si poslechla zvonkohru "Nad Berounkou pod Tetínem" cinkající z místního muzea), prošla NPR Koda, sešla dolů na vlak do Srbska, a jela domů. (O tom víc napíšu ještě příště.) V sobotu jsem vyrazila hned ráno na jeden z nejvyšších bodů v mém okolí, vrch Erš u obce Tursko, na místo, kudy kráčely dějiny. Na jeden z cípů mysteriózní „Řípské hvězdy“.

Bez povšimnutí ho nenechal Kosmas, Hájek, Jirásek a nakonec ani Vondruška.

Ano, pátek a sobota, to bylo počasí na courání venku.

Cestou k Tursku jsem míjela pole „Na zabitém“, kde se údajně odehrála rozhodující bitva Lucké války.

Jediným zdrojem o této bitvě je Kosmas, který v první čtvrtině 12. století sepsal svou „Kroniku Čechů“.

Ze školy můžete znát prvních osm bájných přemyslovských knížat: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.

Tato knížata ale nejsou historicky doložená, a my už je známe jenom z Jiráskových „Starých pověstí českých“.

V Lucké bitvě proti sobě prý tak stála česká knížata a zvítězili v ní Přemyslovci proti rodu Lučanů. Po smrti knížat Křesomysla vládl Neklan. Neklan byl bázlivý, mírný a snažil se udržovat dobré vztahy s vladykou Lučanů, Vlastislavem.

Spolu ujednali mír, který ale Vlastislav porušil útokem na Neklanovy vesnice a tak došlo k rozhodující bitvě u Turska na poli Na zabitém. Přemyslovci se shromáždili na poli a čekali na Neklana. Ten však místo sebe poslal do bitvy hrdinu Tyra, oblečeného v Neklanově knížecím plášti, kukle a sedícího na Neklanově koni. V bitvě podle pověsti Tyr zabil Vlastislava, přišel o svého koně a nakonec byl sám zabit. Češi povzbuzení Tyrovým vítězstvím vyhráli bitvu a po bitvě mu postavili pomník na Krliši.

Památník na Krliši stojí dodnes, ze silnice tam vede udržovaná lipová alej, uprostřed lesíka na kopečku je vyrovnána mohyla s křížem, jako památka na hrdinu Tyra.

Ale jaký je doopravdy původ pahorku Krliš?

Podle archeologických průzkumů je ve skutečnosti o 1,5 tisíciletí starším, než z roku 972, kdy se zde údajně bitva měla odehrát.

Pahorek byl navršen jako mohyla zhruba na přelomu doby halštatské a laténské, to znamená v době Keltů, a v blízkém okolí jsou doloženy nejstarší památky až do doby bronzové a železné.

Od pahorku na Krliši jsem pokračovala přes obec Tursko k vrchu Erš.

Obec Tursko byla významným centrem rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jejich symbol má obec ve svém erbu. Proto prakticky všechny památky v Tursku jsou spjaty s tímto řádem. Institut pro záchranu památek v současné době rekonstruuje tzv. Křižovnickou rezidenci v Tursku, stojící proti kostelu.