Ale
vlastně ani to není pravda, i to je jinak. Fotky, které jsem před delší
dobou vymazávala, protože na nich jsem si připadala hnusná, a jak
strašidlo, mi dneska se zdají docela fajn, ale zato dnes se netroufám
podívat do mobilu, když se fotoaparát otočí směrem na mne. Ta hrůza,
jakou tam uvidím! To ne, takhle přeci nemůžu mezi lidi!!! Jediný, co
mne trochu uklidňuje, je fakt, že v tomhle sebemrskačství rozhodně
nejsem sama.
A tak s nadhledem pak konejším ty, které mají nepříjemné
pocity a hrůzu z nečekaného pohledu do zrcadla. Přitom jsou o tolik moc
mladší. Některé i o tolik moc lehčí… Říkám jim:
"Tedy, povím vám, já už se tolikrát v průběhu
života snažila být lepší, hezčí, chytřejší…a hlavně štíhlejší, a taky si uvědomuju, že v průběhu
let jsem minimálně metrák přibrala a stejně tolik (s neuvěřitelným trápením)
zhubla. Jde to, jen to asi nevzdávat...
Chlapi to mají v životě o tolik
jednodušší. Moje maminka vždy říkávala: „Mužský, když je umytý, oholený,
učesaný a čistě oblečený, navíc když ještě není úplně hloupé a halasné hovado,
tak je to trefa. Takového si považuj. Kdežto na ženskou, na tu byly, jsou a budou vždycky obrovské nároky.“
A měla pravdu. U mužů se neřeší nějaký ten centimetr v pase
navíc, nohy může mít do libovolného písmene, vlasy mít i nemít. Jo, jsou to
holt „páni tvorstva“, kteří hodnotí, jak my vypadáme, a sami jsou to těžcí frajeři. Vždyť oni si mohou dát svíčkovou s deseti,
pak 2 – 3 pivka, a je jim přáno.
Zato chudák ženská, která by to taky prubla – ta pak
další týden jí jen po lupínku saláty. My můžeme jen vařit, péct, zavařovat,
servírovat, a - uždibovat. Tedy, pokud chceme být správně šlank a sexy. A tohle
navíc, v létech žensky produktivních, kdy jsou děti malé, doma binec za
pár chvil po úklidu, v práci čeká honička, a pak aby byla večer
příjemně rozváchněná, aby uchovala domácí štěstí pod pokličkou.
Pochopitelně, jsou i také, které si
řeknou, že to všechno jim za odříkání nestojí, klidně chodí v„plus size“, nakupují na portálech a obchodech
pro baculky, a s velikostmi, u nichž postupem času přibývají další „X“ –
tedy od XLaž po XXXXL a více. Jako ta výše zobrazená "tanečnice"... Někdy jsou však doma těžkotonážníci všichni, a jsou se svým vzhledem spokojení, což jim budiž velmi přáno...
Asi život berou podle Haliny Pawlowské: "Nejlepší sport - kafe a dort!"
Dani, je to jednoduché, ty se na sebe koukat nemusíš a ostatní ať si to užijou. Existuje na to jeden židovský vtip: Ráno se podívá paní Kohnová v koupelně do zrcadla a po tváři jí přeběhne škodolibý úsměv: "Teda Kohn, tohle ti přeji!" Včera jsem se dívala na film "Po čem muži touží". Polívková má jako babochlap děsnou ránu, celej její táta i ten frňák a hlas zdědila. Krasavice Evelyna Steimarová se objevila teprve po jejím důkladném nalíčení. Brečela jsem při tom smíchy, když hrála chudáka chlapa v ženském těle. Ano, jednoduchá zábava, ale krváků a katastrofických filmů mám plné kecky.
září 30, 2019 11:12
... : doktor
Hahahaha,souhlas s deeres!
září 30, 2019 12:33
Napsat nový komentář
Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.
Ale
vlastně ani to není pravda, i to je jinak. Fotky, které jsem před delší
dobou vymazávala, protože na nich jsem si připadala hnusná, a jak
strašidlo, mi dneska se zdají docela fajn, ale zato dnes se netroufám
podívat do mobilu, když se fotoaparát otočí směrem na mne. Ta hrůza,
jakou tam uvidím! To ne, takhle přeci nemůžu mezi lidi!!! Jediný, co
mne trochu uklidňuje, je fakt, že v tomhle sebemrskačství rozhodně
nejsem sama. 
