 Pamatujete si na dobu, kdy jste jako děti za účelem výběru uspořených prostředků rozbíjeli prasátko? Ve světě dospělých je sice tento destruktivní akt nahrazen sofistikovanějšími metodami v podobě zadání PIN, nedobytnost vaší hotovosti uvězněné v útrobách speciálního předmětu je ale tatáž. Řeč je bankomatu.
Otcem myšlenky
mechanického přístroje na vydávání hotovosti byl Američan arménského původu,
Luther George Simjan. Ten jej veřejnosti představil již v roce 1939 v New
Yorku. O vynález však tehdejší společnost příliš zájem neměla a zařízení tak
bylo po půlročním provozu nakonec zrušeno. Mnohem
větší úspěch zaznamenal John Shepherd-Barron o necelé tři desítky let později,
kdy bankomat dne 27. června 1967 představil klientům londýnské pobočky Barclays
Bank. Inspirací mu tehdy byl automat na čokoládové tyčinky a důvodem
nespokojenost s omezenou otevírací dobou bank.  Bankomat
fungoval na principu vložení jednorázových poukázek, za které vydával obálky s
deseti librami.
Převratný vynález západní Evropy se rychle šířil i do dalších
států, Británii záhy následovala například Francie, Švédsko či Švýcarsko.
Revoluční novince postupem času neodolalo ani tehdejší Československo – první
bankomat byl u nás nainstalován roku 1989 na Václavském náměstí, zpočátku však
sloužil pouze zaměstnancům spořitelny.
Široké
veřejnosti byl zpřístupněn bezprostředně po revoluci, a to 1. prosince 1989. Na
rozdíl od dnešních bankomatů jej bylo možné využít jen k jedinému účelu –
výběru peněz, přičemž fungoval v režimu off-line a aktuální data tak museli
zaměstnanci banky každodenně nahrávat do systémů prostřednictvím disket.
Od svých prvopočátků urazily tyto přístroje značný kus cesty a
portfolio poskytovaných služeb se významným způsobem rozšiřuje neustále. Ačkoli
se v nejbližších letech rozhodně nedá předpokládat jejich ústup, slávu
bankomatů poněkud zastínil příchod platebních terminálů, jimiž je vybaven stále
větší počet obchodníků a k jejichž užití hotovost nepotřebujete. Poté
následovaly bezkontaktní karty, jimiž lze za určitých podmínek (do určité výše)
platit i bez znalosti magického čtyřčíslí.
Před rozšířením
bankomatů byl bezproblémový výběr hotovosti možný pouze na pobočkách stejné
banky, u které měl klient vedený účet. Klient tak byl omezen úředními hodinami
a rozmístěním poboček banky. (Některé banky mají své pobočky pouze ve větších
nebo jen ve velkých městech.) Naproti tomu většina současných bank umožňuje
svým klientům vybírat peníze v libovolnou denní i noční dobu, z jakéhokoli
bankomatu, které jsou již hojně rozšířeny. 
Nyní je navíc v provozu
unikátní recyklační bankomat. Proč recyklační? Tento přívlastek má proto, že
vydává i bankovky, které do něj klienti vloží. Díky tomu se až o třetinu sníží
náročnost na jeho obsluhu. A je unikátní i v dalších funkcích. Když nahlédneme
dovnitř, jde o velmi chytrou japonskou technologii. Vkládat do tohoto stroje jdou
veškeré nominální hodnoty české měny, eur a dolarů - vkládat peníze ve třech
měnách mohou klienti, kteří mají v této bance zřízené účty v korunách, eurech a
dolarech. Vybírat z bankomatu půjdou jen koruny, tuto službu může využít každý,
kdo má platební kartu jakékoliv banky.
Pokusit se stroj ošálit
nepůjde. Poškozené bankovky, které již nepatří do oběhu, umí bankomat zadržet.
Takže při výběru peněz je už nikdo nemůže dostat do ruky. Bankomat rozpozná a
zadrží i podezřelé bankovky. Pokud je vložena podezřelá bankovka, tato
informace se objeví na displeji a bankomat se začne chovat jako bankéř.
Podezřelou bankovku, která může být padělaná, nesmí stroj vrátit, musí ji
zadržet. Vydá ale doklad se sériovým číslem každého zadrženého nominálu. Podezřelé bankovky jsou pak
přezkoumány podle předepsaných pravidel. Když se potvrdí padělek, zahajují se
patřičné kroky. Je-li bankovka pravá, vrátí se klientovi na účet.
d@niela
|
