Odpor k Babišovi vstoupil do druhé fáze. První byla aktivizace přímých odpůrců, ať už politických stran nebo různých organizací. Druhá fáze je masová nespokojenost. To se změnilo poslední kauzou. Babiš je v nepřízni univerzalistů (univerzalismus – snaha obsáhnout všechno).

Ano, v Evropě zuří válka univerzalistických aktivistů, chtějících sjednocení světa, nebo alespoň Evropy, neuznávajících svůj národ a prosazujících multikulturalismus - a konzervativců, žijících v přirozeném světě rodin, národů, národních států, které hájí nejen proti cizím lidem, ale i proti nepřirozeným praktikám konstruktivistických iluzí.

Ve vnitropolitických sporech se proti Babišovi použila metoda kriminalizace, tedy vyhledání nějakého selhání v minulosti, rozmazání a zveličení, následné stíhání z podezření z trestného činu, a konečně mohutná medializace. Odstřelení politika se vyzkoušelo už dříve na Nečasovi a jeho milence, kde proběhly ony fáze kriminalizace velmi úspěšně, protože Nečas není Babiš a hned to vzdal.

Babiš je už poučen, že kriminalizace je manipulativní technika a úporně se brání. Je otázka,  zda takovému tlaku může odolat. Pokud by to bylo jen na domácí půdě, tak má šanci, jakmile ovšem odpůrci dostanou výpomoc od evropských orgánů, tak se zdá, že to už neustojí.

Babiš jednal vždy opatrně. Když byla migrační krize a Zeman hřímal svoje slova o tom, že migranti nejsou vítáni, Babiš ještě chvíli váhal. Když zjistil smýšlení lidu, tedy zaznamenal, že lidé migranty nechtějí, přidal se na stranu lidu. Začal jednat v tom smyslu. Byl proti kvótám, postavil se na stranu Orbána, když ho chtěla EK trestat a vůbec se postavil na stranu konzervativců. Takového politika ovšem EK v Česku nepotřebuje.

Babiš si sice získal neutuchající podporu většiny národa, ale mocné síly v EU si postavil proti sobě. Prudká reakce univerzalistů, jak těch přesvědčených, tak těch zaplacených a manipulovaných, nenechala na sebe dlouho čekat. Obrovská mediální masáž sdělovacích prostředků, vyjma Barrandova, proti Zemanovi a Babišovi, gradovala a utvrzovala jejich odpůrce v tom, že za tím stojí opravdu velká síla. Byť s podporou národa, Babiš a Zeman nemají proti univerzalistům šanci. Většina organizací má na západě v oblasti univerzalistického světa nějakou podporu, někdy finanční, jindy morální, zatímco konzervativní síly nejsou nijak zorganizovány a spoléhají jen na svoje politiky a volby. To je ovšem velmi slabé, protože národ je nerozhodný, neví, o co se jedná, většinou se o nic nestará a jen občas emotivně vzplane.

Přesto si myslím, že většina lidí je na konzervativní straně, ale nejsou nijak organizováni a jejich vůdci jsou staří politici se svou minulostí obvykle plnou selhání, která je diskreditují. Univerzalisté mají mladé lidi, kteří sice zatím žádnou práci neodvedli, ale tak vlastně ani nic nepokazili, a mohou se prezentovat jako zlaté rybičky. Na Letné potom mohou vystupovat za jásotu davů, i když je nikdo nezná, hlavně, když řeknou ta správná nenávistná slova.

Není vůbec důležité, co se na odpůrcích najde. Vždycky se něco najde. Je jen otázka, jak se to rozmázne a mediálně zpracuje. Profesionalita psychologů a sociologů je viditelná v celé rétorice univerzalistů, je jasný otisk předních světových odborníků na vyvolávání revolucí. Vždyť je to stále dokola…