O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| V POSTELI JEDEN NAVÍC - A NAVÍC JEŠTĚ NĚCO |
|
|
|
| Čtvrtek, 30 květen 2019 | |||||||
 Běžně se tomu říká „švédská trojka“. Ale jestlipak víte, jak to opravdu vzniklo? Označení sexu v trojici (nejčastěji dvou žen a jednoho muže) má prý pocházet ještě ze středověké severní Evropy, kde muži byli dlouho na vojenských výpravách, a přebytek žen si to řešil tímto způsobem. Finská trojka se říká kombinaci dvou mužů a jedné ženy. (Že by u Finů byl přebytek na druhé straně?)
Funguje to jako „švýcarské hodinky“. S „francouzským šarmem“ tedy nyní probereme do své slovní zásoby některá spojení, ale kdybychom měli některá vysvětlit, odkud pocházejí nebo jak vznikla, byla by to pro nás „španělská vesnice“. Případně „kanadský žert“. Ale - někdy je to naopak jednoduché. Původ frazeologických spojení typu "pije jako Rus" případně "italská domácnost" nebo "anglický humor" také netřeba nějak zvlášť vysvětlovat. !Španělská chřipka" se skutečně rozšířila v roce 1918 ze Španělska, a země opravdu bývala kdysi centrem výroby kytar, nazvaných proto i španělky, a plemeno dalmatin také pochází zřejmě z Dalmácie.
Za jejich vznikem jsou stereotypy, které hovoří nejvíce o našich obrazech, představách a předsudcích vůči jiným národům či etnickým skupinám. Nejen v Bulharsku se používají fiktivní bulharské konstanty, flámují nejen Vlámové, a nejen "cikáni" kradou a lžou. Mnohé fráze však zůstávají ustálené v jazyce dávno poté, co pominuly skutečnosti, na které odkazovaly. "Například zastaralost výrazu „kouří jako Turek“ nevyřadila z používání tento jazykový stereotyp, přestože dnes je už obtížné určit, který národ holduje nikotinu více. Turci nám přímo nedali ani zalévanou kávu, u nás nazývanou „turecká, či turek“, neboť oni tu svou vaří v džezvě. (Jak vidět, ve skutečnosti je příběh vzniku některých běžných slovních spojení zcela jiný.) Takže – „španělská vesnice“ - tento výraz se k označení něčeho, čemu nerozumíme, používal už od 16. století, na svědomí to zřejmě mají úzké uličky tamějších vesniček, ve kterých se člověk snadno ztratí. Vtipné je, že Němci používají v těchto případech výraz česká vesnice - "Böhmisches Dorf", který vznikl zřejmě podle zkušenosti Němců v Sudetech. Angličané říkají: "It 'Greek to me!" Případně "That' s Double Dutch!" A zajímavost: v Polsku se k označení něčeho nejasného a trochu popleteného uchytilo nedávno spojení „český film“. Známé „španělské ptáčky“, tedy sepnuté plátky masa, plněné vejcem, okurkou, hořčicí a uzeninou – bývaly oblíbeným pokrmem císaře Rudolfa II., a připravoval mu je jeho španělský kuchař; odtud tedy pochází i jejich ustálený název. Ve Španělsku však toto jídlo budete hledat zbytečně, tento recept je spíše součástí židovské kuchyně.
A „švédské stoly“ – tedy způsob servírování jídla na jeden stůl, ze kterého si každý vezme, co chce. Nejčastěji se takto podávají ryby, ale i salámy či šunka a zelenina. Po švédsky se tomuto způsobu říká "smorgasbord", co přesně znamená stůl, při kterém si děláme chlebíčky. Příkladem takového servírování je i vánoční stůl Švédů "julbord". Jeho předchůdcem byl ve středověku "brännvinsbord", na který se dávaly drobné kousky jídla, podávané k alkoholu. A jak se to rozšířilo? Tuto formu pohoštění zvolili ve švédském pavilonu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939, odkud se po úspěchu dále rozšířila. V Norsku se používá výraz "koldtbord" čili studený stůl. Z Itálie je „Ruské vejce“ - podle legendy kdysi toto vajíčko natvrdo uvařené, doplněné vlašským (čili italským) salátem měli prý připravit Italové pro ruské hosty, přičemž měl vzniknout i tento název.
Známá „ruská zmrzlina“, tedy ta báječná lahodně smetanová, podávaná mezi dvěma oplatkami, se vyráběla v sovětském Rusku od 30. let minulého století. Už tehdy se vyvážela i do bývalého Československa. Její boom však nastal v 80. letech, kdy se výroba i díky masivní výstavbě nových továren zvýšila o 60 procent. Ruská zmrzlina se tak dostala do všech zemí východního bloku. V 90. letech ji však z trhu vytlačily západní mražené výrobky. A zmrzlina, která se dnes prodává pod touto značkou u nás, už není vyrobena v Rusku a nemá ani takový obsah tuku, jako původní kvalitní smetanové výrobky.
„Ruské kolo“ - tento druh zábavy vymysleli v Americe na konci 19. století, o její rozšíření se však skutečně postarali ruští majitelé kolotočů. Jednou z nejstarších atrakcí tohoto druhu bylo kolo ve vídeňském parku Prater, zprovozněné už v roce 1897. I proto se například v němčině označuje ruské kolo jako vídeňské (Wiener Riesenrad).
Oblíbené „francouzské brambory“, jídlo složené z brambor zapékaných s uzeninami, někdy i s vajíčkem, smetanou a sýrem dostalo název francouzské brambory zřejmě proto, že král Ludvík XIV. si mohl mezi prvními Evropany pochutnávat na bramborách čerstvě dovezených z Ameriky. V samotné Francii se podobné jídlo jmenuje "tartiflette" a zpropagoval ho v 80. letech z komerčních důvodů jistý výrobce sýra.
„Francouzský klíč“ – tak tady fakt nevím. Proč se nástroji pro utahování a dotahování říká francouzský klíč nejen v Čechách, na Slovensku, ale i v Maďarsku či Bulharsku, mi není neznámo. Zajímavé je, že ve Francii či v Německu, Portugalsku i Španělsku se klíči s nastavitelnou hlavicí říká "anglický", protože ho vynalezl v roce 1842 anglický inženýr Richard Clyburn. Jiní považují za jeho vynálezce zas Angličana Edwina Bearda Budding. V Dánsku, Polsku či Izraeli se označuje jako švédský, protože to byl právě švédský vynálezce Johan Petter Johansson, který získal v roce 1891 patent na zlepšený nástroj, který se prakticky používá dodnes.
Starý známý „kanadský žert“ vznikl u českých meziválečných trampů, kteří považovali Kanadu za zemi, ve které vám prominou, pokud si ze svých přátel či kolegů trochu víc vystřelíte.
A konečně „bludný Holanďan“ - označení pro bezcílně potulujícího se člověka, vychází ze středověké severské legendy o námořníkovi, který podepsal smlouvu s ďáblem. Posádky lodí prý občas v mlze vídali jeho opuštěnou loď.
Jo, a jak vznikl název pro jistý druh polibku „francouzák“? Pokud to víte, napište do komentářů, nebo si počkejte do příště…
d@niela
|
|||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
