Některé ženy si nechají hodně líbit, okolí říkají různé výmluvy, proč neodejdou, a většinou se doopravdy bojí, zdali to po odchodu nebude ještě horší, a pokud jsou finančně závislé na svém muži (např. jsou na mateřské, nemocné, delší dobu nezaměstnané), pak se o finance hodně bojí a to i z toho důvodu, že když nebudou mít dostatečně peněz, mohou přijít o dítě. Někdy však to, že žijí s človkem, který jimi manipuluje, ani nevědí... Nepoznají. A pak už je pozdě...

Že žijete s manipulátorem vám většinou nedojde hned. Zdánlivě totiž není nic špatně, to jenom vy jste hrozná kráva. A on je skvělý – vždycky vám důkladně vysvětlí, co jste udělala blbě tentokrát, a odpustí vám. Máte nekonkrétní pocit, že takhle by to být nemělo, ale věříte, že je to celé vaše chyba.

Hodně z těch, kterým jejich blízký člověk dělá modřiny na duši, se chová podobně jako oběti „klasického“ domácího násilí. Několik z nich si hned na začátku uvědomí, co se děje, a odejdou. Ty ostatní zakrývají make-upem stopy po fackách, trvají na tom, že „spadly na schodech“, a hlavně samy sebe přesvědčují o tom, že je všechno úplně v pořádku. Facku ale můžete aspoň pojmenovat.

Stejně tak se dá popsat známými slovy, co přesně se děje: že žijete s agresivním, frustrovaným člověkem, který si na vás vybíjí vztek. To, co s vaší psychikou dělá manipulátor, se pojmenovává mnohem hůř. Já to teď zkusím, i když vím, že máte právo říct: „Ty jsi teda byla hloupá.“ Je to tak, byla jsem. Manipulátor naučí partnera, aby o sobě neustále pochyboval Když vám někdo, komu hodně důvěřujete, vysvětlí, že si něco myslíte a děláte špatně, nejspíš mu uvěříte a svoji „chybu“ zkusíte změnit.

Zpětná vazba není sama o sobě zlá věc. Ovšem manipulátor ji zneužívá třemi způsoby. Zasahuje do vaší integrity, do toho, kdo jste a co jste zač. Máloco umí tak podkopnout sebevědomí jako když uvěříte tomu, že jste v něčem špatný člověk. Ke kritice nepřidá žádnou pomoc se změnou, podporu v tom, abyste se mohli zlepšit.

Manipulátor prostě jenom sekne drápkem a nechá vás vykoupat se v pochybnostech sami o sobě. Drobné korekce opakuje tak často, až vás přesvědčí, že nestojíte za nic. To je ta nejsilnější zbraň manipulátora: vaše důvěra, kterou k němu máte, a s tím související nedostatek kritického uvažování o tom, co vám říká.

Když jsme spolu začali bydlet, jako jednu z prvních věcí mi „můj manipulátor“ vysvětlil, že je úplně špatně, když je mi nepříjemné potkávat se s mnoha novými lidmi. Je to vlastně drobnost, a kdyby šlo jenom o to a pomohl mi se mezi lidmi cítit líp, bylo by to úplně v pořádku. Problém byl v tom, že ostrými slovy kritizoval součást mojí osobnosti a postupně mi vtloukl do hlavy, že kvůli tomu prostě nejsem dost dobrá. Na takových drobnostech to často začíná. Jsou tak nenápadné a samy o sobě téměř neškodné, že si ani vy, ani okolí nemusí dlouhou dobu všimnout, jak špatný vliv mají, když se nahromadí.

Můj manipulátor to měl hodně jednoduché: odstěhovala jsem se za ním do jiného města, neměla jsem tam kamarády a vztahy s rodinou nebyly moc dobré už předtím. Díky tomu jeho slova nikdo nevyrovnával. A drobná kritika názorů, zvyků a chování se opakovala, až stokrát nic umořilo osla.

Když už jsem o sobě pochybovala skoro ve všem, „naštěstí“ mi vysvětlil, že i když jsem úplně rozsypaná, on to se mnou nějak zvládne, a za to jsem mu byla vděčná. Jak byl hodný!

Manipulátor nesnese kritiku mířenou na něj Umí sice ukázat na chyby, které ti druzí ani nemají, ale sám u sebe o žádných neví. Za ty špatné věci, co se mu dějí, totiž můžou ostatní.

Manipulátor to umí živě popsat a dobře vysvětlit, takže mu nějakou dobu (já třeba docela dlouho) věříte, že za problémy v práci můžou kolegové, od zkoušky vyletěl, protože vyučující si na něj zasedl, a kamarádi ho nepozvali na grilovačku, protože ho před nimi někdo pomlouvá.