 Nejspíš jste o tom slyšeli, případně četli: „Když jde měnit pohlaví, chci ubrat dvacet let“. S takovým požadavkem předstoupil před soud devětašedesátiletý Emile Ratelband v nizozemském Arnhemu. Chtěl, aby mu úřady posunuly datum jeho narození. Svou žádost zdůvodnil, že jeho vysoký věk jej prý výrazně omezuje - špatně se mu shání práce a problémy má i při seznamování. A jak to dopadlo?
Soud v Nizozemsku jeho žádost zamítl s tím, že se "pan Ratelband může zcela svobodně cítit o
dvacet let mladší, než je jeho skutečný věk, a podle toho se chovat".
"Změna data narození by ale znamenala, že z registrů zmizí informace o
narození, úmrtích, svatbách a registrovaném partnerství z minulých dvaceti let.
To by mělo nežádoucí právní a společenské následky," stojí v soudním
rozhodnutí.
Ratelband svou situaci srovnával s jinými možnostmi právně změnit totožnost,
například u transgenderových lidí. Tak jako oni se necítí být příslušníky svého
fyzického pohlaví, tak on se necítí na svých "úředních" 69 let.
Nizozemsko a další země povolují změnu pohlaví a Ratelband poukazoval na to, že
se povoluje i oficiální změna jména.
Soud
ale došel k závěru, že kdyby Ratelbandově žádosti vyhověl, přestalo by mít
smysl uplatňování práv a povinností založených na věku - například práva volit
nebo povinnost chodit do školy. V soudním výroku také stojí, že soud uznává, že
se stále více lidí vyššího věku cítí v lepší kondici, to ale není argument pro
změnu data narození v dokladech. Navíc prý Ratelband soud nepřesvědčil o tom,
že mu diskriminace, o níž hovoří, přivodila újmu.
Ratelband
neuspěl ani s argumentem, že by z úpravy jeho data narození získala i vláda,
protože by se vzdal nároku na penzi do doby, než znovu dosáhne důchodového
věku.
Zdroj: internet
|
