Jo, tak zase jsem o rok starší... fujtajbl... A nebo nádhera, ještě mne neodstřelili? Případně: vyšlo mi to, vychází mi to, a všechno je vlastně super.  Představte si, že se přikláním  k té třetí možnosti :-))). Ano, vzhledem k mému celoživotnímu heslu, opsanému od dívenky Pollyany (už několikrát jsem tu o ní psala), že všechno zlé, se nakonec ukáže k něčemu dobré. Teď jsem například ráda - a to že moooc, že jsem si před lety vymyslela Kudlanku. A získala vás.

Asi byste řekli, že co je na kudle zlého? No - co já se s těmi články natrápila... Nejsem ajťák a nikdy jsem pro to buňky neměla, takže to bylo občas opravdu "krvavé". Taky přiznávám, že poslední cca rok jsem se asi zas až tak moc nesnažila, nějak nebyly síly. Ale už je to zase fajn, fakt...

Jo, a pak někdy i ty rozhádané komentáře... Kdy se docela fajn lidi vzájemně servou - jen kvůli tomu, že zrovna včera měli mizernej den, nic moc jim nevyšlo a tak to teda dají sežrat někomu na netu... Dyk je nikdo nezná... Jenže - jak asi všichni jste si dávno všimli, mnozí z vás se už znají jak manželé po pětadvaceti letech :-)))

Docela mne ztráta některých mrzela, ale je to i tím, že člověk a jeho názory se občas velice mění, mnohdy to zaviní nemoci jeho nebo jeho bližních. A kdo pak má potom mít náladu na recept na super čočkovou polévku nebo na nějaké opačné politické názory?

Chápu to - a moc dobře, ale stejně tak si říkám - proč by mojí tč. hnusnou náladou měli trpět jiní? Některým lidem bohužel tohle "vlastní zrcadlo" chybí.

Sama si podobnými náladami občas procházím, kdy si říkám, že dost už toho bylo, vykašlu se na to, nestojí mi to za ty hodiny a hodiny, co se snažím a nakonec pod tím nikdo nic nenapíše... Blbost, žejo? Uvědomuju si totiž, že i kdybych Kudlanku psala jen "do šuplíku", je to užasná možnost stárnout bez stárnutí - no, bez stárnutí a odcházení mozkových buněk.

Zrovna jsem si udělala test na demenci, a naštěstí jsem prošla. Jenže - už jsem zas naštvaná - z deseti otázek jsem dvě zmršila... Bohužel, není tam uvedeno, které. Asi si ho budu muset udělat znovu... A je to zas jen ta má nafrněnost: jsou na to tři minuty a já to zvládla za jednu... Blbka... nemyslela jsem... :-)))