Seznamte se s úžasným mikroorganismem, který v sobě ukrývá obrovský potenciál pro celé lidstvo. Jeho vynikající zdravotní a kosmetické účinky lidé pozorují už od pradávna. Dnes víme, že tyto vlastnosti jsou dány biochemickým složením kvasinek.

Droždí je velmi bohaté na biologické prvky (aminokyseliny, minerály, vitaminy, enzymy…), které jsou nezbytné pro správnou činnost lidského organismu (růst, buněčný metabolismus, imunitní systém…). Jsou to látky, které ale většinou v každodenní stravě nepřijímáme v dostatečném množství. 

Droždí je především bohatým zdrojem vitaminů skupiny B:

Thiamin (vitamin B1): nepostradatelný především pro srdeční a nervovou činnost
Riboflavin (vitamin B2) a niacin (vitamin B3): tyto vitaminy jsou elixírem pro naši pokožku, nervy a správné trávení

Všechny druhy vitaminu B se mimo jiné podílejí na uvolňování energie ze sacharidů a tím příznivě ovlivňují lidský organismus.

Trápí-li vás nespavost či únava, droždí vám může pomoci, jelikož niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek.

Nejčastějším druhem kvasinek, který nalezneme v droždí, je Saccharomyces cerevisiae. Z latiny lze název přeložit takto: saccharo znamená cukr, myces houba a cerevisce pivní. Kvasinky jsou schopny měnit cukr na oxid uhličitý a alkohol, který se během pečení odpaří. Oxid uhličitý se v těstě rozptýlí a vytvoří malé kapsičky vzduchu, které způsobují vzdouvání těsta, díky němuž pak vidíme v pečivu bublinky.

Člověk používal droždí od pradávna – dávno před vznikem písma. Údajně za ně můžeme být vděční Egypťanům, kteří ho objevili náhodou v 5. století př. n. l., když zapomněli dát již připravené těsto péct. Po několika hodinách zjistili, že těsto několikrát zvětšilo objem. Tehdy však ještě nerozuměli procesu kvašení. Tuto chemickou reakci považovali za zázrak.

Lidé nejprve připravovali pokrmy na bázi obilovin: kaše nebo placky. Ty tvořily základ jejich každodenní stravy. Později zjistili, že pokud těsto ponechají působením kvasinek přítomných ve vzduchu přirozeně zkvasit, placky zvětší objem a získají novou strukturu a vůni. Tak položili základ pečení chleba.

Říká se, že k pečení prvního galského a iberského chleba v prvním století našeho letopočtu byla používána pivní sedlina. Šlo v podstatě o kvasnice, které byly při hlavním kvašení piva vyneseny na povrch do pěny. Přidáním kvasnic do těsta lidé dosáhli nejen toho, že těsto rychleji nakynulo, ale také toho, že takto upečený chléb byl kypřejší a chutnější. Samotný objev kynutí byl vysvětlen o mnoho století později díky Louisovi Pasteurovi. Ten v roce 1857 dokázal, že kynutí je způsobeno živými organismy. Dokázal, že buňky kvasinek mohou žít jak za přístupu vzduchu, tak bez něho.  Díky Pasteurovi a jeho objevům bylo rovněž zjištěno, že jsou to právě kvasinky, které přispívají k utváření vůní a chutí chleba.