Taky vás "bere" počasí? Prudké změny? Dopad počasí na tělesné stavy člověka byl vědci již v minulosti potvrzen. Ani naše psychika však nebývá „ochuzena“ o jeho vliv. Jak na nás působí?  Citlivost na počasí, neboli meteosenzitivita je u každého jedince individuální. Zatímco někoho rozbolí hlava při sebemenší změně tlaku a na podzim upadá do depresí, na jiné klima zdánlivě nemá vliv. (Šťastní to lidé...)

Zásadně nás pak ovlivňují hlavně prudké či časté změny povětrnostních podmínek – proto se častější změny nálad projevují například při blížící se bouřce, při níž zpravidla dochází k prudkému ochlazení a změně tlaku vzduchu. Střídání různých teplot s námi totiž dokáže pěkně zamávat. Nesnesitelné horko tropických dní působí stres, zapříčiňuje podrážděnost a agresi, ztěžuje usínání. Tuhé zimní mrazy naopak přispívají k únavě organismu.

Dosti známé je také působení změn tlaku na naše tělo. S klesajícím tlakem řadu lidí začíná trápit únava, bolesti hlavy či kloubů. Proč je tomu tak? Experimenty v klimatických komorách prokázaly, že větší výskyt bolestí během pošmourného počasí souvisí s výrazně vyšší citlivostí organismu při poklesu tlaku. Někoho možná překvapí, že na naše rozpoložení má vliv také geomagnetické pole Země, které je ovlivněno například slunečními erupcemi. Právě při nich lze u některých osob pozorovat zhoršení nálady či sklon k depresi.

Naši psychickou pohodu ovlivňuje i střídání dne a noci, kterému je biorytmus člověka díky tisícům let evolučního vývoje přirozeně přizpůsoben. Speciální buňky v sítnici oka vnímají intenzitu okolního světla, o níž předávají informace dále do mozku. Ten na základě něj reguluje tvorbu spánkového hormonu, melatoninu, který působí na útlum organismu a jeho přípravu k odpočinku. Poruchy tvorby tohoto hormonu pak mohou vést k nespavosti.

S nástupem zimních měsíců, kdy je méně světla, máme proto tendenci být ospalejší, lenivější, často také inklinujeme k horší náladě. Podobný vliv na nás mají i zamračené dny během zbytku roku.