O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
TO JÁ NE, ZA TO MŮŽE POČASÍ … |
Neděle, 30 září 2018 | ||||
Strana 1 z 2 Taky vás "bere" počasí? Prudké změny? Dopad
počasí na tělesné stavy člověka byl vědci již v minulosti potvrzen. Ani
naše psychika však nebývá „ochuzena“ o jeho vliv. Jak na nás působí? Citlivost
na počasí, neboli meteosenzitivita je u každého jedince individuální. Zatímco
někoho rozbolí hlava při sebemenší změně tlaku a na podzim upadá do depresí, na
jiné klima zdánlivě nemá vliv. (Šťastní to lidé...)
Zásadně nás pak ovlivňují hlavně prudké či časté změny povětrnostních podmínek – proto se častější změny nálad projevují například při blížící se bouřce, při níž zpravidla dochází k prudkému ochlazení a změně tlaku vzduchu. Střídání různých teplot s námi totiž dokáže pěkně zamávat. Nesnesitelné horko tropických dní působí stres, zapříčiňuje podrážděnost a agresi, ztěžuje usínání. Tuhé zimní mrazy naopak přispívají k únavě organismu.
Dosti známé je také působení změn tlaku na naše tělo. S klesajícím tlakem řadu lidí začíná trápit únava, bolesti hlavy či kloubů. Proč je tomu tak? Experimenty v klimatických komorách prokázaly, že větší výskyt bolestí během pošmourného počasí souvisí s výrazně vyšší citlivostí organismu při poklesu tlaku. Někoho možná překvapí, že na naše rozpoložení má vliv také geomagnetické pole Země, které je ovlivněno například slunečními erupcemi. Právě při nich lze u některých osob pozorovat zhoršení nálady či sklon k depresi.
Naši psychickou pohodu ovlivňuje i střídání dne a noci, kterému je biorytmus člověka díky tisícům let evolučního vývoje přirozeně přizpůsoben. Speciální buňky v sítnici oka vnímají intenzitu okolního světla, o níž předávají informace dále do mozku. Ten na základě něj reguluje tvorbu spánkového hormonu, melatoninu, který působí na útlum organismu a jeho přípravu k odpočinku. Poruchy tvorby tohoto hormonu pak mohou vést k nespavosti.
S nástupem zimních měsíců, kdy je méně světla, máme proto tendenci být ospalejší, lenivější, často také inklinujeme k horší náladě. Podobný vliv na nás mají i zamračené dny během zbytku roku.
|
< Předch. | Další > |
---|