Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že sobota je NEJKRÁSNEJŠÍ den v týdnu. V pátek v 16:00 hod.  vypínám služební telefon. V sobotu ráno se probudím s vypnutou hlavou. Naprosto tupě hrabu listí, venčím psa a dýchám překrásně zatuchlý podzimní vzduch. Zapadnu do gumáků a zabořím se do bahna až po kotník.

Když je mi zima, VLEZU SI do postele, piju heřmánkový čaj. Když mám hlad, uvařím si na co mám chuť.

Když chci ve tři usnout, tak USNU.

Když se rozhodnu, že chci přemýšlet, PŘE…MÝŠLÍM.

Když se setmí, ZAPÁLÍM si svíčku a věnuji se klidovým činnostem.

Život by byl nejlepší věc na světě, kdybychom měli SVOBODU.

A já teď přemýšlím, proč jí vlastně nemám? Co mi pořád brání vystoupit ze systému, který zotročuje lidi? Nabízí rodinné domy jako lízátka na střelnici a ŠTĚSTÍ NA KLÍČ za pár podpisů na hypoteční smlouvě.

 Pár podpisů a je to vaše, pane!

„Vezmeme si JEN celý váš život. Vše sny, přání, ambice. Zavřeme vás do kanceláře. Půjčme vám počítač a mobilní telefon, abyste byl VŽDY k zastižení. Každý měsíc od nás dostanete přesně odměřené peníze. Jen tolik, abyste NIKDY nebyl v klidu, že vyjdete. Jen tolik, abyste musel chodit do práce i nemocný. Jen tolik, abyste až do smrti žil ve strachu, že vám sebereme ten dům, na který jsme vám půjčili. Podepsal jste, a ZASTAVIL tak svůj život.“

Ušklíbl se čert v obleku a zmizel v obláčku suchého vzduchu z klimatizace. Jenže tenhle čert si pro vaši duši nepřijde až po smrti.

Vezme vám ji HNED.

Dneska už NENÍ ČAS čekat, až umřete.

(Tak to jen abyste věděli, o čem takhle při sobotě přemýšlím. A teď jdu ven. Svítí slunce a já mám PŘESNĚ odměřený čas na to, abych zapomněla na systém, jehož nedílnou jsem součástí).

            Neohrožená žena

Komentáře (5)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Josef Kouba Od zrušení pracovní soboty někdy v roce 1960 se pětidenní pracovní týden nezkrátil ani o hodinu. 165 hodin měsíčně a to vše kvůli tomu, aby jedinec měl střechu nad hlavou, něco na sebe a trochu jídla. Něco je špatně. září 24, 2018 00:08 ... : Míša šíša Neohrožená ženo, tak o tomhle přemýšlím už hodně dlouho a nejen při sobotě. Z toho kolotoče lze vyskočit, ale musel by pak člověk žít takhle: https://zpravy.idnes.cz/ales-palan-rozhovor-radeji-zesilet-v-divocine-sumava-samotari-pbk-/domaci.aspx?c=A180625_410721_domaci_zaz září 24, 2018 06:53 ... : *deeres* Tak to já jsem dělala déle, denně 8,5 hod, až do roku 2000. Srpen a říjen, mají letos nejvíce pracovních dnů - 23, za jeden měsíc by to bylo skvělých 195,5 hod. Dnes si teoreticky mohu dělat co se mně zamane. Je to pouhá teorie, pořád jste na někom, nebo něčem závislí. I v případě, že se odstěhujete někam, kde lišky dávají dobrou noc. Přinejmenším musíte něco jíst, občas i lékaře. Museli byste žít jako Amišové a to je celá nezávislá komunita. Jako jedinec nemáte šanci, jedině, že byste přežívali na kořínkách a čaji ze smrkového jehličí. září 24, 2018 12:02 ... : doktor Co je svoboda? A jak praví,ne klasik,ale deeres,jsme závisláci - počasí,potřeba jíst pít,konat potřebu atd a to vůbec nezáleží na mé vůli,tak kde je SVOBODA ? září 24, 2018 12:31 ... : Sidon Dobrý příklad, jak se osvobodit od všeho, co člověka nějak svazuje s civilizací, byl jan Welzl - moravský polárník, který se vypravil na "sever", kde prý jsou lidé absolutně svobodní. Stálo ho to 4,5 roku svízelné cesty napříč Sibiří (diagonálně)í, aby nakonec zjistil, že to mohl udělat daleko rychleji, pokud by se splavil po nějaké velké řece. Taky měl hlavní a utkvělou myšlenku - "nebét zvotročené". Jenže pak byl nucen dělat spoustu věcí, aby mohl v té pustině vůbec přežít, ale to dělal jenom pro sebe, takže to za "zvotročení" nepovažoval. Nejblíž té "svobodě" byl asi Diogénes, ale některé ty "potřeby" musel vykonávat také. září 24, 2018 17:14

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment