O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SIROTCI NESIROTCI ... PDF Tisk E-mail
Sobota, 22 září 2018
Asi žádné téma v posledních dnech nerezonuje v celospolečenském diskurzu tolik, jako otázka (ne)přijetí padesáti syrských sirotků. Zatímco si politici na obou stranách pomyslné uprchlické barikády snaží na tématu nahnat body před volbami, všichni zúčastnění zapomínají na podstatnou věc. Nebavíme se totiž o žádné konkrétní padesátce dětí, ale jen o jednom nepříliš domyšleném nápadu jedné europoslankyně.

 

 

       

 

 


Pokud nežijte v informačním vakuu, nejspíše se debata o tom, zda přijmout či nepřijmout padesát syrských sirotků, dostala i k vám. Zanechte proto na chvíli handrkování se o správném názoru a zkuste se nad celou věcí zamyslet s chladnou hlavou. Dojdete tak k hned dvěma zásadním poznáním. Obě vás dovedou k tomu, že celá debata ve formě, v jaké se momentálně odehrává, je úplně zbytečná.

 


 


Toto by třeba mohli být někteří ze syrských sirotků, které by mohlo Česko přijmout.

A nebo třeba taky ne...

Jsou to náhodné děti z fotobanky, o kterých víme stejné nic, jako o návrhu europoslankyně Šojdrové.

 

 

V prvé řadě si řekněme to nejdůležitější. O žádných konkrétních 50 dětí, které přišly ve válce o rodiče, se nejedná. Celý návrh europoslankyně Šojdrové má tak hrubé rysy, jak jen může mít. Šojdrová po několika letech zuřící války navštívila uprchlický tábor, kde si povšimla toho, že se tam vyskytují i jacísi sirotci, a tak impulsivně navrhla několik jich přijmout. Svůj nápad viditelně s nikým moc nekonzultovala, prostě jen nadnesla přijetí sirotků ze Sýrie jako téma k debatě. Návrh je tak natolik abstraktní, že si ho každý si ho vykládá po svém, hádá se o své pravdě, a o nějaké sirotky pak vlastně už ani moc nejde.

 

 

Myslím si, že zásadní vinu za tu patálii s (ne)přijetím syrských sirotků má ten, kdo s tím přišel (europoslankyně Šojdrová). Je to přece naprosto jasné, že pokud to jen tak vystřelíte do světa, bez jakéhokoliv upřesnění, stane se jediná věc.

Jedna parta uvidí 50 osiřelých sedmnáctiletých džihádistů kteří prolezli děravým evropským systémem a čekají na vhodnou chvíli, aby se projeli náklaďákem po nějaké promenádě plné bezvěrců.

Druhá parta vidí 50 osiřelých nemluvňat, dojme se nad vlastní solidaritou a nechápe, jaktože tu ta roztomilá stvoření ještě nejsou, abychom je mohli zahrnout pravdou a láskou.

Nikdo o tom nic neví a o to víc se tu pomlátíme.

Tomáš Jirsa @tomas.jirsa 17.09.2018 12:33

 

 

Jaké sirotky bychom vlastně měli přijímat? Malé děti? Teenagery? Nebo snad od každého trochu? A co bychom s nimi měli vlastně v Česku dělat? Umístit je do dětských domovů? Darovat je těm, kdo na Facebooku napsali, že by si je vzali? Tolik otázek a žádná odpověď. Pochopitelně si tak odpůrci migrace pod sirotky představí "patnáctileté mladíky", kteří patnácté narozeniny slaví už tak desátým rokem a jdou si k nám s iPhony v ruce pro dávky a znásilňovat, zatímco v druhém táboře se apeluje na nutnost pomoci těm nejmenším, což se doplní dojemnými fotografiemi staženými z fotobank. Oba postoje jsou stejně mimo realitu. Realita je taková, že žádní konkrétní sirotci pro tuto chvíli neexistují. To ale nebrání Čechům se kvůli nim navzájem osočovat z „náckovství" a „sluníčkářství".

Celá pře o sirotky se odehrává v čistě hypotetické a dojmologické rovině. A jestli ji něco vyhnalo do úplného absurdna, pak je to skutečnost, že se odehrává těsně před volbami. Jedno, že jde o volby komunální, kde se o uprchlících vůbec nerozhoduje. Samotní sirotci sice nikoho nezajímají, jde jen o politické body v horké fázi kampaně, ale kdo na ně nemá názor, ten jako by nebyl. Kdyby si Šojdrová dala tu práci a předložila komplexní návrh koho vlastně chceme či nechceme přijmout, za jakých podmínek, a co a jak pro to uděláme, jistě by mělo cenu o věci debatovat. Kdyby takovýto komplexní a konkrétní návrh přišel jindy než tři týdny před volbami, jistě by to jeho smysluplnosti taky přidalo. Takhle je prostě jen všechno špatně.

 

 

Pro všechny, co tu pateticky šermují Nicholasem Wintonem.
Pomiňme nyní, že celý příběh syrských sirotků je pouze virtuálně-mediální kauza, na které se momentálně nejvíc přiživuje a sbírá politické body premiér. Co se mě týče, byl bych klidně pro přijetí padesáti tisíc syrských sirotků, v ČR bychom to ani nepoznali a bezmozkům ať praskne žilka. Nikde jsem ale neviděl - pokud by nás vůbec někdo oficiálně požádal ty sirotky přijmout, což se pokud vím nestalo - že by měl někdo nějaký plán, co bychom tady s těmi padesáti dětmi vlastně dělali. Našel jsem jedinou zmínku v článku na Aktuálně, kde se vágně psalo o "spolupráci s dětskými domovy". Proces osvojení je nesmírně složitý, zvlášť když jde o cizince, o které by navíc ani nebyl takový zájem.
Takže ve výsledku bychom tu měli padesát dětí v děcáku, ze kterého by se dostaly nejdřív 18 letech. To sorry jako, to je pomoc úplně na dvě věci.

Jan Martinek @johnniemartinek 16.09.2018 16:37

 

 

Celé to připomíná situaci, když se položí otázka: „Koupíme si auto?", a už neřeší jak velké, jakou značku, na co bude jezdit a jestli třeba vůbec musí být pojízdné. Na takovou otázku nejde správně odpovědět, protože je natolik vágní, že každý si ji vyloží po svém a pak bude ještě do krve hájit svůj názor jako ten jediný správný, přičemž už vůbec nepůjde o auto, ale jen o vlastní ego. A přesně tak to dopadlo i s těmi syrskými sirotky. 

 

Jan Palička

Psáno pro ZDROJ.cz

 

 

Komentáře (3)add feed
... : *deeres*
Podle Šojdrové si pořídíme 50 syrských sirotečků a poskytneme jim krásný domov a světlou budoucnost. Podle naší syrské velvyslankyně Evy Filipi a právničky Kláry Samkové, bychom se dopustili regulérního únosu. Dneska se do toho vložila další dobrodějka Maláčová.

Jestli chce Michaela Šojdrová mermomocí činit dobro, tak ať ze svého, nikoliv státního, odškodní ty, které okradl její syn. Peněz má na to, jako poslankyně Evropského Parlamentu, jistě dost.

Skvělý je tento její výplod:
"...já jsem dostala důvěru přímo od voličů. Jim se odpovídám. Jejich názory reprezentuji a hájím. A proto všechny demokraticky smýšlející lidi ujišťuji, že „i já jsem Česká televize“.

Televizní poplatek stále platím, už delší dobu mně nejde ČTart, ani Déčko, od včerejška také ČT1 a o ČT24 opravdu nestojím. Česká televize už většinou vysílá jenom v HD kvalitě a já si kvůlivá jejich nekoukatelným programům, zatím nebudu kupovat novou televizi. A tak přijdu i o paní Šojdrovou, když je ta Česká televize. Nějak mne to nermoutí.
září 23, 2018 11:41
... : NČ
Celá ta ubohost je jen předvolební taškařice, další kapitola seriálu Antibabiš.
Nevyšly dluhopisy, nevyšlo Čapí hnízdo s Olafem. A tak zbožná křesťanka (fujtajxl) přišla s útokem, vedenym na jemnocit národa, založenym na slově "sirotek". Vždyť, koho by nechalo chladným třeba "Děvčátko se sirkami" od Andersena?
Akorát to zase krapítko přepískli, jako vždycky, takže ze srdceryvnýho příběhu udělali frašku. Jako vždycky.
září 24, 2018 05:28
... : Sidon
"Politika je sviňa!!!", jak pravil plačtivým hlasem polír Máčala v Rodácích. Jenže těmi "sviněmi" jsou vlastně jen někteří lidé, kteří se neštítí využít a často i zneužít lidských citů, aby si na tom nějak polepšili, či něco získali. O to horší je to tehdy, když je to pro většinu lidí celkem průhledné a čitelné. No, a v tomto případě je to jasné, jak letní, slunečný den. Akorát, že se najde zase dost tzv. "bleeding hearts", kteří budou podporovat "sviňského" politika, protože je celá kampaň namířena proti někomu, koho oni nemají rádi. Je to pořád dokola.
Nihil novi sub sole.
smilies/angry.gif
září 24, 2018 08:51
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]