Znáte tenhle vtip? Češi mají tři slavné Jany – Jana Husa, Jana Žižku a sv. Václava. No nic… Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935) byl český kníže z rodu Přemyslovců. Knížetem se stal v roce 921, do roku 925 za něj vládla matka Drahomíra, spolu s Václavovou babičkou, sv. Ludmilou, kterou Drahomíra nakonec nechala zavraždit. Byl to Karel IV., otec vlasti, který vyzdvihl osobnost sv. Václava jako patrona české země - pro jeho asketickou zbožnost, vzdělanost a pracovitost.

Co je ale na legendě o svatém Václavovi pravda, to se už dnes nedovíme. To, co jsme se ve škole jako historii učili, tak to se opírá o vyprávěnky saského kronikáře Widukinda, dále o První staroslověnskou legendu o svatém Václavu, z konce 10. století, Kristiánovu legendu (ta prý je ale podvrh, a vznikla až ve 13. století), a Druhou staroslověnskou legendu z přelomu 10. a 11. století. Legendy byly reakcemi na Václavovu mučednickou smrt a zjevně měly ambice stát se víc náboženským textem než kronikářským zápisem.

Sami historikové však upozorňují na fakt, že skutečnost mohla být úplně jiná. Nad životem svatého Václava se vznášejí otazníky, které nejspíš už nikdy nebudeme umět správně zodpovědět.

·         Nevíme, jestli Václav a Boleslav byli vlastní bratři, nebo  strýc a synovec

Protože nedokážeme určit přesné datum Václavova narození, nakonec ani jeho smrti, mohl být Boleslavovým strýcem, tedy nejmladším synem kněžny Ludmily, možná pohrobkem Bořivojovým.

Vratislav I. se stal při Václavově křtu v rotundě Zvěstování P. Marii jeho kmotrem a uznal jej za svého křestného syna a knížecího nástupce. Touto adopcí se stal Václav Vratislavovým synem a bratrem Boleslava (Bylo to jinak - Cinert 2008). Takto stanovený právní nárok na knížecí nástupnictví byl u knížete prvořadý, a tak v písemných pramenechnebylo dále řešeno, že se nejedná o rodné bratry.

To by vysvětlovalo, proč se Václavově výchově věnovala po smrti Vratislava I. jeho babička (ve skutečnosti matka) Ludmila, vzorná křesťanka.  Ve vyhnanství na svém sídle Budči mu poskytla na tehdejší dobu neobvykle důkladné vzdělání, o jakém se většině panovníků mohlo jen zdát.

Václav prý uměl číst a psát latinsky, řecky, taktéž ve slovanském jazyce, znal základní díla antických filosofů, v podstatě měl vzdělání na úrovni vyššího kléru, což bylo mezi světskými osobami naprosto výjimečné. Takzvaná První staroslověnská legenda o sv. Václavu, to ale říká jednoznačně: "A Bůh dal knížeti Václavovi milost velikou. A tak počal rozuměti latinským knihám jako dobrý biskup nebo kněz. A kdykoliv je vzal, i řecké nebo slovanské, četl zřetelně bez chyby.

Ludmila a Drahomíra, tchyně a snacha, pak logicky spolu soupeřily o moc pro své vlastní syny.