Chybami se
člověk učí, pojďme se tedy poučit z chyb druhých a sami se tak třeba
vyhneme chybnému psaní některých slov a slovních spojení. Budu čerpat
inspiraci z dětské knížky plné říkadel o zvířátkách. Protože ani
knihám se chyby občas bohužel nevyhnou...
Víte, proč je červeně
zvýrazněné slovo špatně?
Podstatné jméno tchyně patří mezi ta
slova, ve kterých mnozí z nás chybují, aniž by to vůbec tušili. Nesprávná
podoba tchýně je už tak zažitá, že správné psaní tohoto slova vyvolá více
komentářů než to chybné. Slovo tchyně ale opravdu píšeme s krátkým
tvrdým Y.
Může za to jeho zvláštní
způsob tvoření. Zatímco drtivá většina jmen ženského rodu vznikla přidáním
nějaké přípony k základu slova (například let – letkyně, král –
královna, žák – žákyně), tak slovo tchyně bylo vytvořeno tzv. resufixací.
To znamená, že jsme vzali slovo tchán, odpojili z něj příponu -án a místo
ní dali ke slovo příponu -yně.
Máme tedy: tch + yně = tchyně
Podstatné je si pamatovat, že slovo
tchyně vzniklo pomocí přípony -yně stejně jako například slova
žákyně, bohyně či kolegyně. Ke psaní dlouhého ý
není ve slově vůbec žádný důvod.
Jana Skřivánková
|