Zemanova kauza ohledně novičoku, chápaná jako vstřícnost Rusku, otevírá dnes téměř nutně otázku, kam patříme a jaké je naše místo ve světě. Zeman byl zvolen většinou národa, není to tedy nějaká okrajová záležitost. A jaká je orientace lidu? Jak se zdá, vyjma globalisticky orientovaných intelektuálů a ideologicky prozápadně zaměřené garnitury, jak dokázala volba prezidenta Zemana, lidem nevadí východní orientace, pokud je vysvětlována jako výhodná a přirozená.

Ve skutečnosti konfrontace Západ – Východ vyhrocená není, vyhrocenou ji dělá propaganda. Myslím, že většina lidí cítí nepravdivost propagandy a reagují nějakým lehkým příklonem k Východu. Přesto si stále mnoho lidí připomíná rok 1968 a spojuje jej s dnešním Ruskem, což je sice nesmysl, ale stále to působí.

EU se diskredituje především v oblasti jakéhosi záporného příkladu jednání s muslimy, kteří dělají velké problémy, se kterými si západní režimy nedovedou poradit. Další diskreditace je v oblasti vnucování jakýchsi - pro normální lid zbytečných a nesmyslných - ideálů, které nazýváme neomarxistické, které chtějí udělat z muže a ženy stejného tvora, homosexuálům dávají větší práva než normálním lidem a relativizují konzervativní hodnoty rodiny, neváží si práce, podporují příživnictví apod.

Ale nějaký morální vzor na Západě vidět není a to ani v kultuře. Americké akce ve světě jsou stále více nepochopitelné a vypadají jako jednání kovboje, který napřed střílí a potom myslí. Pro běžného člověka je Západ vzorem snad jen svým ekonomickým statusem. Dotace z EU jsou ovšem dobré a proto nelze z EU vystoupit.

Vyjma Ameriky a Anglie západ nějakou srdeční záležitostí není. Američané se na Mnichovu nepodíleli a zasloužili se o zřízení našeho samostatného státu v r. 1918, a osvobození v r. 1945. Anglie bojovala proti nacistickému Německu a dovolovala našim odbojářům se toho zúčastnit.

Jinak je ovšem historie vztahů ve střední Evropě přehlídkou odmítání, utlačování, nepřiznání státoprávních požadavků, válek, vyvražďování celých vesnic za druhé světové války.

Co s tím?

Bohužel se v lidu zahnízdily dva módy chování k nositelům moci: Jeden bych nazval okázale demonstrované vazalství (jakási opravdová rektální projekce), druhý skrývané podrývání a pošilhávání po antitezi. Češi jsou opravdu „smějící se bestie“, jak nás nazval Heydrich. Chybí nám opravdové sebevědomí. Myslím, že je dost lidí, kteří kdysi okázale projevovali vazalství k SSSR a kteří dnes neméně okázale se vazalsky chovají k USA nebo EU.

Je to v povaze člověka, není to ani tak věcí hlubšího přesvědčení, spíše jen přesvědčení o nutnosti vazalství (Co by na to řekli soudruzi? Co by na to řekli partneři na Západě?).