 Každý rok si 24. března připomínáme Světový den tuberkulózy, abychom zvýšili povědomí veřejnosti o jejích ničivých zdravotních, sociálních a ekonomických důsledcích,a zintenzívnili úsilí o ukončení globální epidemie. Bacil způsobující tuberkulózu, Mycobacterium tuberculosis, objevil a posléze v Berlíně 24. března 1882 popsal ve svém sdělení „O tuberkulóze“ Robert Koch (1843 - 1910). Věděli jste, že tuberkulóza je onemocnění staré jako lidstvo samo? Charakteristické nálezy na kostech lidí se našly už v mladší době kamenné…Toto vážné infekční zánětlivé onemocnění nejčastěji postihuje plíce, ale existují i mimoplicní formy: TBC kůže, uzlin, kostí, kloubů, může postihnout prakticky všechny orgány. Po té, co bakteriologie prokázala možnost šíření nákazy vzduchem, se objevily kampaně zaměřené proti plivání na ulici a veřejných místech. A teprve relativně nedávno se stala vyléčitelnou. Dnes především postihuje sociálně slabší skupiny obyvatel, nebo chronicky nemocné. Neléčená tuberkulóza však stále může skončit až smrtí. Prodělá-li člověk tuberkulózu, neznamená to však, že bude vůči ní do budoucna imunní. .jpg) Velký zájem o očkování proti tuberkulóze se objevil krátce po skončení druhé světové války, v souvislosti se zhoršenými životními podmínkami, podvýživou, přesuny obyvatelstva a zhoršenou osobní i komunální hygienou a nebezpečím masového šíření tohoto onemocnění. Poválečnou očkovací kampaň organizovala nově vzniklá Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s dalšími institucemi. V období od 1. 7. 1948 až do 1. 7. 1951 bylo tuberkulínovým testem vyšetřeno téměř 30 milionů osob a následně téměř 14 milionů bylo očkováno. Celosvětově přijatým základem očkovací strategie se stalo očkování novorozenců. V Československu a následně České republice bylo od roku 1950 očkování proti tuberkulóze zařazeno mezi pravidelná očkování a podrobovaly se mu děti od 4. dne po narození. Povinnost podrobit se očkování zahrnovala také povinnost podrobit se ve stanovené lhůtě po očkování (do roku 1959 v období dosažení šestého, desátého, patnáctého, devatenáctého, dvacátého pátého a třicátého roku života) kontrolnímu vyšetření -snímkování doplněné tuberkulínovým testem a případným přeočkováním. Od roku 1991 ve 14 letech a po roce 2000 v 11. – 12. roce byly děti vyšetřeny pomocí tuberkulínového testu a dle výsledku přeočkovány. V rámci pravidelných preventivních kontrol v přesně vymezených profesích se toto vyšetření provádělo v intervalu 2 let. Od roku 2010 je pravidelné očkování proti tuberkulóze zastaveno. x.x.x Vzpomínám si na jeden raný a nepříjemný zážitek: Bylo mi snad šest, když jsem dostala těžký zápal plic. Tehdy se to léčilo studenými zábaly a vírou, že se nemocný uzdraví. Což se v mém případě opravdu stalo. Jednou, když jsem tak ležela a klepala se v prvních minutách v ledovém zábalu, maminka u mne seděla, a vypravovala, jak ona měla tuberkulózu a jak se z ní uzdravila. Bylo to v prvních letech po válce, a tehdy zrovna museli všichni mladí na preventivní rtg. Byla pozvaná i maminčina spolustudentka, které se nechtělo jít samotné, a umluvila mou budoucí mámu, aby šla s ní. Nejspíš jste uhodli – ano, ta kamarádka byla zdravá, u té mé mámy se bohužel TBC našla… Budu ji i nadále jmenovat „mámou“, i když jsem si - ve větvích kouzelného stromu Nenarozených miminek (u pohádkového Petra Pana) - ještě pár let musela počkat. Takže – máma se ten den už domů nevrátila. Nastoupila do nemocnice, sestra ji přivedla do velkého pokoje, kde bylo plno lůžek… Snad 16... A víte, co prý bylo nejhorší? Téměř každé ráno některé z obyvatelek pokoje chyběly. A v průběhu dne je nahradily jiné… Naštěstí to s „tou mou“ dopadlo dobře, byla to holka sportovní a vysportovaná, takže jsme se o nějaký ten rok později mohly seznámit osobně :-)). Sanatorium. Jednou stranou pacienti vcházeli, druhou mrtvé odváželi...
Objevy uskutečněné v 50. a 60. letech 20. Století, týkající se účinných léků a rozvoj diagnostických metod posunuly osud nemocných tuberkulózou o velký kus k lepšímu. Zahájení plně kontrolované aplikace léčebných režimů učinilo onemocnění dobře léčitelné a ve velkém počtu případů končící uzdravením. V důsledku toho je však v současné době tuberkulóza obyvateli „západního světa“ považována za nemoc, která patří do historie, při nejhorším nemoc přistěhovalců z chudších zemí nebo zemí třetího světa. Ale bohužel, na dotaz „Jak je to dnes s výskytem tuberkulózy?“ je častá odpověď „Tuberkulózy přibývá, hlavně díky cizincům“. Na základě údajů WHO mezi oblasti s nejvyšším výskytem tuberkulózy patří země afrického kontinentu a Jihovýchodní Asie, ale i státy Ruské federace, nebo Ukrajina. Nejvyšší počet nově hlášených případů tuberkulózy – 60 % je právě z afrického regionu. d@niela
|
