Alergie může vzniknout kdykoli v životě a také na cokoli. Nezáleží na tom, jak jste staří. Prostě jednou můžete přivonět ke své oblíbené květině a zjistit, že na její pyl začal váš imunitní systém reagoval přemrštěně, čili alergicky. Že máte oteklé oči, škrábe vás v krku a kýcháte. Mj. víte, že každý třetí Čech trpí nějakou formou alergie? Mezi nejčastější patří pylové alergie, jejichž sezóna právě začíná.

Sklony k alergii mohou být dědičné. Riziko vzniku onemocnění u dítěte je vyšší, pokud jím trpí rodiče nebo prarodiče. Rozborem lidského genomu se zjistilo, že celých 60 % populace v sobě nese vlohu pro její rozvoj. Ta však musí být vyprovokována vlivy zevního prostředí. Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem 10 %. Jestliže má však dítě jednoho z rodičů alergika, má až 30% pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie 50-60 %. A pokud mají oba rodiče stejný typ alergie (např. na pyly trav), pak je až 80% pravděpodobnost, že dítě bude alergické na travní pyly.

Zřetelný rodinný výskyt má atopie, která se projevuje atopickým ekzémem, pylovou alergií a alergickým astmatem. Odlišné věkové skupiny jsou citlivé na různé alergeny a mají různá rizika komplikací. Alergie většinou vznikají v dětském věku. V dalším vývoji se jejich příznaky mohou (a nemusejí) zmírnit, a dokonce na čas i vytratit, ve stáří se pak však znovu mohou objevit.

A někdy se ve stáří projeví alergie vůbec poprvé.

• Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí, a na některé léky. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po stav, který může končit smrtí.

• Alergické reakce mohou mít místní neboli lokální příznaky (zduření nosní sliznice, zarudnutí, svědění či otoky očí, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy přímo astmatický záchvat, nepříjemné pocity v uších, zhoršení sluchu, ekzém, vyrážka, bolesti hlavy). Takové potíže však nemusejí být vždy alergického původu. Netvoří-li se v těle ve zvýšené míře příslušné protilátky, není původcem symptomů imunitní systém. Systémová alergická reakce, odborně nazývaná anafylaxe, vzniká v důsledku masivního a náhlého vyplavení histaminu a dalších látek a jejich působení na více orgánů lidského těla.· Podle závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.

Mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest patří bezesporu alergická rýma. Málokdo si uvědomuje, že neléčením tohoto zdravotního problému vzniká až 50% riziko onemocnění astmatem. Pokud lidé svou alergickou rýmu neřeší, zánět zasáhne i jejich průdušky.