 Vzpoura začala 1. února 1918 v černohorské Boce, kde fungoval velký přístav válečného loďstva, na pancéřovém křižníku Sankt Georg a depotní lodi ponorek SMS Gäa. Zúčastnilo se jí přibližně 3000 –4000 námořníků. K nim se přidali i dělníci z loděnic, námořníci z ponorkové základny a také hydroplánová základna v Kumboru.
Na této základně působil i František Rasch, rodák ze smíšené česko-německé rodiny z Přerova, námořník, revolucionář a organizátor vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Boce Kotorské. kde byl popraven 11. února 1918. Jeho jméno nese jedno z přerovských náměstí, na němž je umístěn i jeho památník. Vzpoura trvala jen tři dny a byla krvavě potlačena. Důvod povstání? Jak aktuální... Požadavky vzbouřenců mimo jiné zahrnovaly ukončení války, úplnou nezávislost na okolních mocnostech, odzbrojení a demobilizaci, právo národů na sebeurčení, vytvoření námořnických rad v celém loďstvu, navázání spojení s Parlamentem, jednání s jeho poslanci a také beztrestnost pro vzbouřence. Jednání však skončila bez dohody. 
Proti povstalcům se postavily bitevní lodě, které mezitím vpluly do boky Kotorské. Německé ponorky daly vzbouřencům ultimátum, ponořily se a vyčkávaly na jeho vypršení, připravené k torpédovému útoku. Pod tlakem se vzbouřenci hlasováním rozhodli vzdát.
Na 800 námořníků bylo převezeno na břeh, 432 z nich bylo do konce války souzeno a další čtyři byli 11. února 1918 popraveni zastřelením u hřbitovní zdi ve Skaljari. Probíhající soudní procesy přerušila až mírová konference v Paříži 11. listopadu 1918, kterou skončila I. světová válka. První světová válka kromě potoků krve, přinesla rozpad monarchie a příležitost pro uskutečnění myšlenky na samostatný a svébytný stát Čechů a Slováků. deeres
|
