O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| NEJVĚTŠÍ TUNEL V DĚJINÁCH ČESKÉHO IT |
|
|
|
| Neděle, 17 prosinec 2017 | |||
 Zanést údaje o jedné budově do státního registru administrativních budov stálo téměř 600 tisíc korun a navíc je to chybně! Kverulant odhalil již v roce 2013 rekordní plýtvání při nákupu IT pro veřejné instituce. Jeden z těchto nákupů se však vymykal běžným tunelům. Šlo o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov za 1,6 miliardy korun.
Zanést údaje o jedné budově do státního registru administrativních budov stálo téměř 600 tisíc korun a navíc je to chybně! Kverulant odhalil již v roce 2013 rekordní plýtvání při nákupu IT pro veřejné instituce. Jeden z těchto nákupů se však vymykal běžným tunelům. Šlo o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov za 1,6 miliardy korun.
Přitom CRAB byl a je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka.
Včera zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad závěry kontroly, které se zaměřila na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015. Od spuštění CRAB v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká:
"Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách"
Přestože CRAB vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3 800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. V roce 2016 se počet objektů v registru dokonce ještě snížil zhruba na 2 700.
Uvážíme-li, že CRAB stál 1,6 miliardy korun, pak jednoduchým dělením dojdeme k závěru, že pouhá možnost zanést do CRABu jednu budovu stála vskutku impozantních 592 592 korun.
Po vyhodnocení vyšlo najevo, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dosáhl značně vysokého průměru nákladů na ICT. Náklady jednoho uživatele činily v průměru 70 259 korun ročně. Kverulant začal pátrat, za co utratil ÚZSVM za tři roky skoro 360 milionů korun. Snadno se dopátral, že to bylo především za program s názvem Centrální registr administrativních budov (CRAB). Ale ani za 360 milionů korun nebyl CRAB v roce 2012 dokončen a utrácení bude pokračovat nejspíš až do roku 2019. A pokud se nic nestane, bude nakonec utraceno 1,6 miliardy korun. Nejprve se však pojďme podívat na počátek tohoto projektu. Historie projektu CRAB se datuje od roku 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence administrativních budov státu. Systém CRAB vznikl v rámci projektu „Úprava informačního systému majetku státu jako zvláštní grafické datové vrstvy nad RUIAN“. Tedy jako jakési softwarové kukátko – nadstavba nad již vytvářenou databází s vtipným názvem RUIAN. CRAB měl být novým modulem Informačního systému o majetku státu (ISMS). A jak už to tak u nesmyslně drahých tunelů bývá, zadavatel tvrdil, že CRAB ušetří daňovému poplatníkovi spoustu peněz. Ostatně - poslechněte si to na vlastní uši.... Podle Kverulanta jde zatím o největší tunel v dějinách českého IT. Tunel CRAB za více než 1,6 miliardy jistě předčil kdysi největší tunel OPENCARD. Cílem je dosáhnout potrestání viníků. A zdá se, že tohoto cíle by mohlo být dosaženo, případ totiž šetří na Kverulantův popud policie.
|
|||
| < Předch. | Další > |
|---|
