O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

POTŘEBUJETE MOTIVACI? PDF Tisk E-mail
Neděle, 01 říjen 2017
Přejít na obsah
POTŘEBUJETE MOTIVACI?
Strana 2

 

 

 

 

 

Při jeho nasazení v Afganistánu zemřela při útoku Tálibánu téměř celá jeho jednotka, záchranný vrtulník byl se všemi na palubě sestřelen a přežil jen jediný voják, velice těžce zraněný, který se musel téměř 5km plazit k záchraně. David byl absolutně zdrcen, téměř všechny znal, sloužil s nimi nebo prošel s nimi tréninkem. Znal jejich rodiny, jejich děti. A rozhodl se, že právě těmto dětem musí nějak pomoci.

 

Rozhodl se, že začne běhat závody na podporu dětí padlých vojáků. A aby přilákal co nejvíc finančních dárců, tak že to musí být něco drastického. “Lidé reagují na bolest. Když půjdu a budu prostě umývat auta, tak těžko vydělám tolik, jako když se dav bude dívat, jak brečím, zvracím, a trpím.” A David už takhle vydělal víc než 2 miliony dolarů. Založil nadaci Na pomoc dětem padlých vojáků na jejich univerzitní vzdělání. “Abych byl upřímný, nenávidím běhání. Nenávidím plavání a jízdu na kole. Ale rád sháním peníze pro dobré účely. A v běhání jsem dobrý. A když už to dělám, dělám to pořádně. Jsem zvědavý, co všechno ještě zvladnu.”

 

A tak začal.

 

Zprvu se David chtěl přihlásit rovnou na Badwater 135 Ultramarathon (135 mílový), tj. 217 kilometrový závod Údolím smrti. Jenže pořadatelé mu oznámili, že se nemůže jen tak přihlásit na nejtěžší ultramaraton, že musí mít napřed nějaké zkušenosti z předešlých závodů. Proto se David přihlásil na 24 hodinový ultramaraton v Hospitality Point, v Kalifornii - San Diego. Nikdy předtím žádný ultramaraton, ani maraton neběžel. I když si ze závodu odnesl zlomeniny na nártech obou chodidel a selhání ledvin, 100 mil (160,9 km) zaběhl pod 19 hodin.

 

 

Výsledek obrázku pro david goggins

 

 

Po desetidenní přestávce si zaběhl Maraton v Las Vegas - s časem 3:08, poté závodil v jednom z nejtěžších ultramaratonů na světě - H.U.R.T., také na 100 mil, kde skončil devátý.

 

Následně byl přijat na Badwater 135, kde skončil ze všech účastníků na 5. místě!

 

Během dalších dvou let, závodil David ve 14 ultra-vytrvalostních závodech, kde v devíti z nich skončil mezi prvními pěti. Zlomil světový rekord v počtu mil za 48 hodin, když překročil původní rekord o 20 mil, s celkovým výsledkem 203.5 mil (327,5km).

 

Jeho manželka Aleeza říká: “Kromě toho, že je blázen, je David prostě jen hrozně moc motivovaný. Jsem si jista, že za poslední tři roky neměl jediný den, kdy by netrénoval.”

 

 

 

 

David nejenže pomáhá dětem vojáků s finančními nároky na školu, ale pomáhá i válečným veteránům a invalidům (například non-profit organizaci, která staví bezbariérové domy pro válečné invalidy). “Pořád vidím, že je toho tolik, co ještě můžu udělat, že tolik lidí potřebuje pomoci.”

 

Má úžasnou disciplínu a samozřejmě fyzické předpoklady k tak ohromné vytrvalostní zátěži. Jenže - na rozdíl od jiných lidí - David využívá své schopnosti pro všeobecně prospěšnou činnost. Určitě má dobrý pocit z vítězství, ale ještě lepší pocit má z toho, že může pomáhat dalším lidem. A to ho žene dál a dál. Je to jeho životní závod bez cílové pásky.

 

 

David Goggins říká:

 

    V životě každého z nás se objeví bod, kdy chceme všechno vzdát. A právě to, jaké rozhodnutí v tu chvíli uděláme, je ten pravý okamžik, který určuje, kdo a jací jsme.

    Bolí to, ale to je vše, co se děje. Nejtěžší část tréninku je vytrénovat si mozek. Na nohou se vám udělají puchýře, na rukou mozoly. Důležité ale je vytvořit si mozoly v hlavě, vytrénovat svou mysl, jak snášet bolest. A existuje jen jeden způsob, jak to zvládnout. Běžte ven, a začněte.

    Selhání je jen volba. To, jak se zachováte, když už to dál prostě nejde, to je to, co vás formuje. Naši osobnost formuje náš postoj k selhání. Já sám jsem selhal v mnoha věcech. Ale to, co některé z nás odlišuje, je, jak se k tomu pak postavíme. Když se mi něco nepodaří, nemůžu spát, straší mě to, dokud nezačnu znova a znova, a nezvládnu to.

    Nepřestávejte, když jste unaveni. Přestaňte, až když jste hotovi.

 

KRYŠTOF

 

 

Komentáře (1)add feed
... : Lenka1
Borec!

A k výše popsanému - znám. Sice jsem výcvik SEALs neabsolvovala, nicméně 3-měsíční BCT (Basic Combat Training) po vstupu do AČR byl postaven na stejném principu.

A přešlo mi to do krve a od té doby cvičím tímhle způsobem. Řeknu si, že např. udělám 300 dřepů s 10-kg vestou na těle do 20 minut a jedu. Bolí to, blbě se mi dejchá, ale nepřestanu, dokud to neudělám. A v současnosti tuhle dávku dávám pod 18 minut.

Nebo běh v lese. Mám trasu, kde na cca 6 km je celkové převýšení kolem 300 m. Jsou tam úseky, kdy prostě mám pocit, že už fakt nemůžu....ale vždycky to nějak dám. Je to opravdu jen v hlavě.
říjen 15, 2017 17:21
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]