Místní si papalášské praktiky nenechali líbit a donutili úředníky, aby ulici Na Hřebenkách opět zprůjezdnily. Zákazové značky tak vydržely pouhé dva měsíce. Podle Prahy 5 s tím ale pan Dospiva neměl naprosto nic společného, vše se prý děje v zájmu zrakově postižených. Místní však tvrdí, že v ulici Na Hřebenkách žádné slepce od roku 1989 nepotkávají. Pro kverulanty z Prahy 5 by to mohl být příběh s dobrým koncem. Mohl, ale nebyl. Na konci roku 2010 bylo zbudováno v ulici Na Hřebenkách sedm nových retardérů. A aby snad přeci jenom někdo nepřeskákal retardéry nepovolenou rychlostí, byl vybudován i radar s kamerami. Vše za peníze daňových poplatníků.

      Situace došla tak daleko, že záchranáři čtyři měsíce mapovali dopravní překážky v Praze a předali Magistrátu několikastránkový přehled nejkřiklavějších případů, které jim ztěžují jízdu. Že je na záchranářském seznamu i ulice Na hřebenkách nepřekvapí asi nikoho. A že Magistrát se seznamem vůbec nic nedělá asi také ne.

     Z retardérů nemohou mít radost ani skuteční ekologové, maximálně tak ekopošukové. Internetová encyklopedie Wikipedia cituje výzkum Britské automobilové asociace, která srovnala spotřebu paliva při stálé rychlosti 30 mph (48 km/h) oproti jízdě přes zpomalovací prahy a zjistila nárůst spotřeby ze 4,9 na 9,1 litru/100 km. Při prostém snížení rychlosti ze 30 na 20 mph (32 km/h) stoupla spotřeba jen o 10 %. Podobný výzkum údajně provedla britská Laboratoř dopravního výzkumu, podle níž na silnicích se zpomalovacími prahy jsou zvýšeny emise oxidu uhelnatého až o 82 % a oxidu dusného až o 37 %," píše Wikipedia. Problematický retardérů si všimla i FTV Prima a srpnu 2017 o nich natočila reportáž.

       To co nám především vadí, je skutečnost, že se ničí vozový park v zájmu nějakého papaláše.Ovšem úplně nejvíc vadí, že to vše se děje za naše peníze. Radar s kamerou a sedm retardérů v úseku 431 m je opravdu trochu moc na to, aby se jejich výstavba dala maskovat veřejným zájmem.

   A na  kolik, nás daňové poplatníky, přišlo sedm retardérů a jedna kamera? Podle původní smlouvy nás měly přijít „jen“ na 21 milionů korun. Ale záhy se ukázalo, že „pouhých“ 21 milionů nemůže stačit, a tak byl uzavřen dodatek na vícepráce. Celková cena tak činila téměř 24,5 milionů. To, že se pokládal i nový asfalt, na věci příliš nemění.  Vždyť za takovou cenu se dá koupit 50 nových Octavií či postavit pět solidních rodinných domů nebo třeba dvě mateřské školky.