 Tento proslulý román Johanna Mario Simmela - jedním slovem bestseller - je napsán opravdu mistrovsky, ale ... Ale je tak krutý, jak jen dokáže být reálná lidská krutost. Hrůzy a děsy fantazijních hororových nestvůr mne nikdy nevyděsily natolik, co lidské "stvůry" v čele s Hansim. Ovšem i zde se naskýtá otázka — kdo z něj takového zlotřilého chlapce stvořil? Opět pouze člověk a navíc to byla jeho matka…  Zdá se, že Oliverova a Verenina láska v tomto románu přestává býti i tím slovem a stává se pouhou chimérou. Opravdu jsme takoví? (Něžná a hluboká láska mladého Olivera, syna bohatého průmyslníka, ke krásné, o dvanáct let starší Vereně, manželce bohatého bankéře; láska, která musí zůstat utajena, se stane předmětem vydírání — velmi drásajícího citového ze strany některých Oliverových spolužáků, a velice dobře promyšleného finančního ze strany služebnictva Verenina manžela…) Na "východní" straně hranic nám bylo vždy předkládáno pouze — nezpochybnitelné — válečné a poválečné utrpení neněmeckých národů. Proto nám zřejmě unikl fakt, že i poválečná německá generace měla se smýšlením a činy svých otců velké problémy. Snad proto, že Simmelův román je nejen o lásce milenecké ale i rodičovské, a také o svědomí, charakteru, citovém strádání, rasismu, přátelství, zradě, ... si získal takovou oblibu na celém světě. Vřele doporučuji — Myslím, že celý děj si opravdu užijete, budete se těšit se na každou volnou chvilku, kterou u čtení strávíte. Márinka, Knihomolka
|
