O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
BAREVNÝ STŘEDOVĚK |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 19 červen 2017 | ||||||||
Strana 4 z 4
Nevzdělaní a negramotní...
Tak jsme si o našich středověkých předcích zvykli přemýšlet. Jenže pravda byla jiná a čím dál více si to historici na základě mnohých dokladů uvědomují. Knihy byly samozřejmě velmi drahé. Ale lidé většinou uměli číst a psát (ve šlechtických kruzích to bylo spíš pravidlo) - a také četli. Vlastně hodně a rádi, vezmu-li v potaz jak moc upadlo čtenářství v naší populaci v posledních dekádách, možná nebudeme daleko od možnosti, že četli podobně jako my.
Z hodin dějepisu si mnohý vzpomene na jistojisté konstatování, že Karel IV. byl náš první panovník, který uměl číst a psát. Jenže pravou je, že hodnota tohoto tvrzení je především propagandistická a pravda byla zcela odlišná. Karlův otec Jan přijel panovat z Paříže, kam ho jeho otec předtím poslal vystudovat právnickou fakultu. Možná nebyl tak vzdělaný jako Karel, ale vzdělaný byl, také slovem i písmem vládl několika jazyky a měl načteno.
Budeme-li pokračovat dál - Václav II. byl kromě úspěšného panovníka známý jako Minnesanger. Jeho básnická tvorba se nám nedochovala (nebo jsou to díla, u kterých nevíme, že je jejich autorem). Nicméně evidentně byl nejen gramotný, ale i literárně nadaný. Podobné letmé zmínky jsou i Závišovi z Falkensteina nebo dalších významných pánech. A nešlo jen o panstvo.
Knihy se půjčovaly, vyměňovaly, kolovaly krajem... A nejčtenější knihou byla samozřejmě Bible. Uvědomme si, že když se za husitského hnutí šířil přístup, že by každý měl být schopný Písmo sám číst a vlastními myšlenkovými pochody chápat význam těch mnohdy složitých metafor, musela tady být určitá výchozí situace, která to umožňovala.
A když církev na IV. lateránském koncilu právě tohle zakazovala, musel její zákaz mít nějakou příčinu - nebudete negramotnému stádu zakazovat pod trestem smrti výklad Písma, když budete vědět, že ho ani neumí přečíst. Další řada opravdových důkazů je v penitenciálech a dalších spisech. Prostě středověcí lidé byli v mnoha směrech prostčí než lidé dnešní, ale ke zděšení mnoha z nás, v lepších rodinách byli často v humanitních směrech vzdělanější než dnešní průměrní lidé a mívali načteno víc opravdové literatury než dnešní průměrný teenager.
Hudba
Mezi hudebníky to trvalo desetiletí, než i vousatí akademici začali trochu chápat, že naše představa středověké hudby, té duchovní zvláště, kterou nám předložili historici hudby v 19. století, se nekryje s tím, co jsme mohli ve středověku slyšet. Tak není divu, že věrohodnou třeba duchovní středověkou hudbu jsem v českém filmu neslyšel. V těch cizích vlastně asi také ne.
Jestli chcete jen ponouknout, o čem to mluvím, jeden blog o staré hudbě jsem psal před pár lety, pár námětů najdete na webu o Václavovi IV a pár námětů najdete na webu Albigenští nebo FB stránce k tématu Albigenských ve 13. stol. (video //www.youtube.com/embed/eC-JKId3SoA; video //www.youtube.com/embed/Hmy757zHBb4 a video //www.youtube.com/embed/aLch5nW8SEY.
Aby to nevypadalo, že tepu jen současné české filmaře - kolik nadšených diváků má třeba seriál Vikingové a kolik z těch diváků by přísahalo na jeho autentičnost. Inu, nebudeme se trápit detaily a vzpomeňme jen na celkový pohled na pařížské Cité v seriálu a v reálu. V seriálu je to vlastně docela obrovský ostrov, uprostřed něj je poměrně vysoký kopec a na tom kopci stojí palác, který vznikl nakombinováním gotického papežského paláce v Avignonu a benediktinského kláštera na hoře Mont Saint Michel, milovníky historie notoricky známých - a o pět šest staletí mladších staveb. O tom kopci nemluvě.
Tak se zatím jenom těším, až někdo historický film začne brát vážně. A až si i diváci začnou zvykat, že středověk nebyl temným obdobím plným smradlavých negramotů v hadrech a "rytířů" žijících v neomítnutých zříceninách.
|
< Předch. | Další > |
---|