 Podívala jsem se na otištěné výplatnice hradních pánů. Je to, myslím, za uplynulých sedm let. Většinou je to plus minus sto tisíc měsíčně. Nejvíc mne však zarazilo, když pan Mynář (cca 125 tis. měs.) prohlásil, že „Zveřejnění platů našich má jiný dopad (provázený rizikem zneužitelnosti) u nás, zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky, a jiný v případě nějakého ředitele základní či mateřské školy někde ve Lhotě." - Prostě oni jsou něco jiného, lepšího, důležitějšího! Stejně tak mne nadzvedlo, jak dlouho se vlastně "nevědělo", že jedenaosmdesátiletý senátor František Čuba, už deset měsíců ze zdravotních důvodů nepracoval, ale stále bral plný plat i cestovné (tedy za neodvedenou práci i nulové cestování). To až nyní, když to jaksi vyplulo na povrch našich kalných vod, se tedy "chlapsky a čestně" vzdal dalšího budoucího platu i cestovních náhrad. Mandát si však ponechá, úřadovat bude ze Zlína; práci senátora bude vykonávat skrze své asistenty – (takže i jeho asistenti mají i nadále zajištěn plat) a bude posílat dopisy ze Zlína podepsané jeho vlastní rukou. To uvedl J. Veleba, když dopis, ve kterém se Čuba vzdával budoucích peněz, předával předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Ale co ty peníze za uplynulých deset měsíců? To se snad bere jako nějaká podpora? Nyní se prý jedná o mediální štvanici na nemocného člověka, uvedl J. Veleba. Samozřejmě, že i tento předseda Strany práv občanů by přišel o své peníze z funkce předsedy senátorského klubu. Neboť pokud by se Čuba svého mandátu vzdal, znamenalo by to i zánik Velebova senátorského klubu Nezávislých, který nyní disponuje pouze minimálním počtem pěti členů.. Zase jako vždy - o peníze jde až na prvním místě... Ano, vzdát se náhrad, když nemůžu vykonávat funkci, by mělo patřit ke standardu. Jenže - vyjmenujte mi poslance, kteří to kdy udělali, prosím! Ostatně jen málokterý senátor svou nemoc ohlásí, aby si tak dobrovolně nesnížil dočasně příjem... Mj. senát Františku Čubovi také v Praze stále platí byt za 17 tisíc korun měsíčně… Kolikrát tam pan senátor asi byl?
Samozřejmě, že tohle jsou jen „kapičky“ v našem moři špíny – ale každá louže se přeci skládá z mnoha kapiček. A naše kapsy už dávno nejsou bezedné. Abychom všichni nakonec nežebrali u zonky :-))) d@niela
|
