Dovolenou máme s vnukem.To je zásadní kritérium.Potom je vždy podmínkou voda,voda na koupání.Moře,jezero,rybník i velká koupaliště.Případně může být i les a houby.A na to hlavní bych zapomněl.....zdraví nás všech.

byly děti malé, tak se dovolená přizpůsobovala jim. Hlavně v létě koupání a v zimě lyže. Když bylo dost peněz, tak moře. Teď už jsem zimní dovolenou zrušila. Jezdím jen v létě. Určité období to byla zase dovolená s vnoučkem, protože prázdniny jsou dlouhé a museli jsme se všichni nějak vystřídat. Tak to bylo i když chodil do školky. Já když jsem měla děti malé a byly prázdniny, tak jsem si brala neplacené volno. To teď snad ani neexistuje.
Teď je moje dovolená hlavně u nás. Ráda hory. Šumava, Jeseníky, Bílé Karpaty. Tam je docela málo turistů. Vloni krásné Slovensko. Slovenský ráj, Muráňská planina a tak různě. A tam se chystám taky letos. Konkrétně Nízké tatry a Chočské vrchy a tak různě.

Tak jsem se zaradila do vsech kategorii krome usedliku, kteri travi dovolenou ve svem byte... jezdime casto jinam, abychom toho poznali co nejvic, ale mame i oblibena mista, kam se vracime... a milujeme jak more, tak hory...

mám rád zimu a zimní sporty, na druhou stranu dovolená v zimě ve stylu někde se usalašit a tejden jezdit po svahu nahoru dolu mě nějak neláká. Spíš by mě lákal nějakej delší přechod na běžkách, nejlíp se psem, ale to už jsem prošvihl. Skialpy jsem nikdy neměl a nenaučil se, taky by mě to bavilo.
Takže prakticky všecky dovolený jsem "prodělal" v létě, přičemž ty nejhezčí byly v mládí, kdy to bylo spojený zejména s nějakým typem pohybu v horách. Nejkrásnější dovolená z tý doby byl přechod bulharský Rily ve dvou.
Jel bych na vodu, ale jen v případě, že by se dalo zároveň cestovat časem do doby, kdy se po řekách pohybovali jenom vodáci tělem a duší (což už jsem teda ani já tak úplně nezažil, ale na konci osumdesátejch to furt ještě jakž takž šlo). Dnes už ne, rozhodně ne v létě.
Umím si představit dovolenou na kole, jen nevím, s kým. Na fanatický cyklisty výkonově nestačím a nikdo normální, kdo by chtěl tejden či dva šlapat do pedálů, už kolem mě není .

Moře taky můžu, ale ideálně by to měl bejt oceán a nezůstat na jednom fleku, takže z tohoto pohledu u mě jednoznačně vede dovolená v Indii, asi jsem ten "dobrodruh", i když adrenalin mě nezajímá a na bungee jump či do zorbí koule by mě nikdo nedostal .
No a tím, jak se radosti s věkem mění, mám dnes další vysněný dovolený před sebou: Projet kus Evropy na pořádnejch motorkách a čistě teoreticky (nemám zatím ani ULL), kdyby se jednou zadařilo, totéž ale s malým létadlem a rodinou. Ale to musím napřed vyhrát ve sportce . Velmi by mě taky bavilo plavit se na jachtě po moři. Po moři, kde nevoperujou piráti, pochopitelně. No a pro případ, že sny zůstanou snama, zůstává v záloze pořád ještě taky velmi pěkná a levná romantika - loďkou či hausbótem po Baťově kanále, například. To si určitě se ženou zvopakujeme, ovšem nejlíp jen ve dvou.

Co říci závěrem? Všecky ty úvahy vo dovolený delší než tejden jsou v mým případě stejně jen teoretický. Naše "hospodářství" vyžaduje tolik chlapský síly a času, že bych navopak potřeboval vod jara do podzimu zavíst mnohomužství a ne přemejšlet vo tom, kam se jet flákat.

Kdyby mne někdo chtěl potrestat, tak mne vyšle na grilovací dovolenou k moři. Pro mne je relax dovolená pochodovací, kdykoliv, kamkoliv, bez ohledu na destinaci a počasí. A dovolenou mám už teď pořád

Ja jsem na tom jako Vodomerka. Mam rad more i hory, cestovani i obcasny navrat na mista kde se me libilo. Mam kliku, ze jsem tohle mohl a mohu provozovat coby backpacker takovou dobu a v takove mire.
Na cestovani bez cestovek se me libi volnost, diky ktere muzete zustat na miste ktere se vam zalibilo, nebo naopak hned vypadnout......