Tento odhad však pocházel z dřívější doby, kdy každý uprchlík mohl žádat o azyl a následně požadovat sjednocení rodiny, tedy možnost přivést s sebou manžela, manželku, děti nebo rodiče. Syrský pas byl v Německu ještě nedávno automatickou zárukou získání azylu. Spolková republika poskytovala azyl úplně všem občanům Sýrie bez ohledu na jejich konkrétní osud. V poslední době se to ale radikálně změnilo: Německo Syřanům přestalo udělovat azyl a místo toho velké většině z nich dává doplňkovou ochranu.

Ta se od azylu zásadně liší tím, že platí jen na omezenou dobu. Poté, co pomine nebezpečí, před kterým daný člověk prchá, by se měl vrátit do země původu, tedy v tomto případě do Sýrie. Tím pádem ti noví již nemají nárok na sjednocení rodin. Proto se úřady domnívají, že by počet příbuzných mohl být menší, než uváděných půl milionu. Řada politiků však naopak považuje oficiální odhady za podhodnocené.

Takže se nyní cca 30 000 uprchlíků dožaduje u soudů vydání azylu místo poskytnutí pouhé doplňkové ochrany. Soudy řeší spory o to, zda válečným uprchlíkům ze Sýrie reálně hrozí v případě návratu do vlasti politické pronásledování, zatčení či mučení. Pouze v takovém případě by jim totiž vznik nárok na azyl. Většinou však soud došel k závěru, že neexistuje dostatečné opodstatnění  pro dříve často uplatňovaný předpoklad, že samotný pobyt na Západě a žádost o azyl v zahraničí bude syrský režim u navrátilců hodnotit jako projev nepřátelského smýšlení.

Soud projednával případ Syřanky, které dal BAMF doplňkovou ochranu. Dotyčná se však odvolala a správní soud prvního stupně ve Schleswigu jí přiznal plnou ochranu. Vyšší správní soud ale po odvolání BAMF nyní toto rozhodnutí zvrátil. Zároveň nepřipustil další přezkoumání.

Zdroj: Die Zeit