 Je podzim a prší a je chladno, lezavo a tmavo. Nebo je zima a sněží, je bílo, šedivo, chladno, lezavo a tmavo. Je hnusně. A do toho všeho se občas taky stane, že je některé dítě nemocné. Naše děti už sice nejsou tak malé, aby chytily všechno a všude, ale i tak jsme si dříve do sytosti užili několik kol rodinných chcípavek. Naštěstí teď již několik let všichni zdárně odoláváme. Což dělá radost především dětem, neb nejsem matka, která by upřednostňovala doktory před pořádnou domácí léčbou. Bohužel, musím se přiznat, že i když se stále v začátcích nemoci vždy přikloním k „domácí léčbě“, při rozjeté chorobě musím vždy sáhnout ke klasické moderní medicíně.
Děti tak měly postupně příležitost spát vedle rozříznuté cibule, vyzkoušet si cibuli v ponožkách, česnek všude možně, kloktat slanou vodou a máčet si nohy v bůhví jakém odvaru. U dcery jsem téměř vypěstovala k cibuli absolutní odpor, když jsem ji nutila pít cibulovou šťávu. Lektvary z jitrocele a mladých výhonků smrčků či pampeliškový sírup sice nevyvolaly takový hnus, ale stejně tak nevyvolaly ani snížení teploty, zmírnění nudlí či kašle. V současné době se tedy spíš uchyluji k osvědčenému priesnitzu na krk, a čaji s medem a citrónem. A paralenu či ibobrufenu, když není vyhnutí. Spoléhám ovšem na to, že „zdravý duch má zdravé tělo“; a zdá se, z v posledních letech nám to funguje. Kamarádka zase přísahá na ranní popíjení jablečného octa. Jiná kamarádka si zase připravuje každý večer teplé mléko se zázvorem a turmerikem. Další pije na lačný žaludek citronovo/zázvorovou vodu… Jak jste na tom vy? Máte zkušenosti s nějakým osvědčeným domácím lékem? Vyrábíte něco pravidelně? Pomáhá to? Máte nějakou specialitku jako prevenci chorob? Podělte se, prosím prosím… VŠETEČNICE
|
. 
