Hlavním odkazem Barracka Obamy měla být Hillary Clintonová v Bílém domě. Tím mělo být potvrzeno a zachováno jeho politické dědictví. Namísto toho do prezidentského úřadu nastoupil Donald Trump a republikánská dominance na všech úrovních vládnutí hrozí Obamův odkaz zcela vymazat.

Progresivismus a Obamacare

Obama v roce 2008 v demokratických primárkách porazil Hillary Clintonovou zleva. Zaútočil na dosavadní konsensus demokratů jako na příliš kompromisní a nedostatečně progresivní. Pod rouškou Obamova charismatu a poselství naděje levicoví progresivisté postupně ovládli Demokratickou stranu.

Charakteristikou progresivistů je přesvědčení, že stojí na správné straně historie. Jejich kauza není věcí argumentace, ale víry v nevyhnutelnost. Lidstvo každopádně směřuje k určitému společenskému uspořádání, progresivisté pouze urychlují nezvratné. Obamovy politiky, i nekompromisní způsob jakým je prosazoval, to jednoznačně vyjadřují. Nač nabízet ústupky republikánům, když mám na své straně dějiny?

Klenot Obamovy agendy představovalo prosazení všeobecného povinného zdravotního pojištění. Zavedení Obamacare bylo revoluční a narazilo na brutální odpor republikánů. Podstata jejich odporu spočívala v tom, že Obamacare prodraží zdravotní péči zejména pro střední třídu, zvýší poplatky, sníží úhrady a bude nutit lidi k nevýhodným změnám zdravotních plánů.

Od jejího zavedení se vskutku každoročně zvedají náklady na zdravotní pojištění. Demokraté zákon protlačili v roce 2010 a ještě ten rok přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů, kterou dodnes neobnovili.

Imigrace, politická korektnost a rasové tenze

Ztráta legislativní většiny Obamu vedla k nadužívání či přímo zneužívání exekutivních příkazů, což v případě již tak kontroverzní progresivní agendy budilo ještě větší odpor. Obamova vláda nevynucovala imigrační zákony, tolerovala tzv. sanctuary cities, které fakticky chrání imigranty před vyhoštěním a naopak se prostřednictvím dekretů snažila zlegalizovat pobyt 11 milionů nelegálních imigrantů.

Politická korektnost proměnila Department of Justice v antidiskriminační agenturu vyhledávající jakoukoliv byť i domnělou diskriminaci. Obamova vláda začala vynucovat genderově neutrální toalety a žalovala státy, které se této agendě bránily. Absurdních rozměrů dosahovala i Obamova snaha se za každou cenu vyhnout používání termínu islámský extrémismus.

Paradoxní je, že za Obamovy vlády narostly rasové tenze, které se Obama snažil jen málo překonat. Nepřímo podpořil Black Lives Matter a její tvrzení, že policie je institucionálně rasisitická. Obama nikdy přímo osobně nehrál s rasovou kartou, ale nechal s ní hrát ostatní. Sám nikdy nenaznačil, že jeho kritici jsou rasisté, ale nechal to tvrdit své podporovatele.

Za Obamy poprvé za dlouhou dobu opět rostla kriminalita. K tomu všemu Obamovy politiky navíc zanechávaly nepříjemný pocit, že řada ctěných amerických institucí je vlastně špatná. Policie je institucionálně rasistická, armáda sexistická, křesťané bigotní a kampusy vysokých škol semeništěm sexuálního násilí a obtěžování.

Byrokracie a slabá ekonomika

Se stejnou urputností jako antidiskriminační agendu prosazoval environmentální politiku, která Američanům prodražovala vše od cestování, až po stavbu domů. Začal protěžovat solární a větrnou energií, všemožně blokoval břidlicovou těžbu či dostavbu ropovodu Keystone XL, rozhodl se vymýtit těžbu uhlí a tím připravit deseti tisíce lidí o práci.

Pokud jde o ekonomiku, Obama se stal prezidentem s příslibem, že pomocí obřích stimulů ekonomiku nastartuje. Stimuly sice zabránily recesi, ale rozhodně nezafungovaly dle plánu a americká ekonomika za jeho vlády zažívala nejpomalejší zotavení v dějinách. Ačkoliv agregátní čísla se zejména v posledních letech lepšila, reálná ekonomika pokulhávala. Mzdy střední třídy stagnovaly, klesala účast na pracovním trhu (což naopak vylepšovalo statistiku zaměstnanosti). Rostl počet lidí závislých na welfare pomoci. Naopak počet nových regulací a byrokracie zaznamenaly za Obamy boom.