Jedinou tragickou výjimkou byla mediální kampaň a podvodné průzkumy předvolebních nálad, kdy se v České televizi zjevila údajná politoložka Dvořáková a do parlamentu se dostali zelení. Výsledkem je zablokování většiny staveb a největší zlodějna, která se kdy u nás udála. Srovnatelná snad jen s bolševickým znárodněním. Fotovoltaika nás stojí neuvěřitelný bilion korun, což je plus mínus jeden státní rozpočet. Stačily dva roky Bursíka coby místopředsedy vlády u Topolánka, aby se začala ODS rozkládat. Demokracie a „zelení“, to nejde k sobě. To voliči ODS pochopili a začal sešup dolů. Je-li někdo schopen spojit se s partou šílenců a „dojitelů prebend a EU“, jen aby získal vládu, špatně dopadne.

Také sexymozek Paroubek si politicky ustlal větou, že bude vládnout s komunisty anebo třeba s Marťany, když přitom získá moc. Vyhrál volby a dostal „kopačky“. A bylo.

Dnešní volby dopadly úplně jinak, než nás „mluvící hlavy“, „presstituti“ a různí „předvolební průzkumníci“ rok přesvědčovali. Abych „nenosil sovy do Atén“ přečtěte si článek v Reflexu „Předvolební průzkumy v Česku jsou jedna velká šaškárna“ od Jiřího Štefka.

Ohromné vítězství anonistů (ANO) a následný výsledek ČSSD, který měl zaručit, že se tyto dvě party podělí o moc, nám - „tak-ňák, souzi“ - nevyšel. Babiš navrhuje zrušit Senát, a protože se zdá, že dosáhl maxima možného a dopadne tedy za rok podobně, asi navrhne zrušit i „žvanírnu“ – tedy Poslaneckou sněmovnu. A bude to.

Sobotka dělal, co mohl. Ovšem v zádech s Merkelovou a Českou národní bankou, která bezostyšně sebrala obyvatelům cca 10 % majetku, aby jej darovala zahraničním firmám, a to těm nejvíce viditelným, tedy německým, neměl moc místa a manévrování. Tušil celkem správně, že to nedopadne moc dobře, a tak se vrhl na rozdávání peněz. Jako kdysi Paroubek a Špidla. Tu přidal 5 %, jinde dokonce 10 %, jinde jen dvě procenta a taky důchodcům dvě stovky a šílená Marxová bojovala o tři stovky - v domnění, že důchodci začnou milovat její partu marxistů Nové levice.

Ani náhodou!

Aby se pracující radovali a důchodci radostně volili, to bychom museli mít nějaké jiné platy. Po dvaceti pěti letech usilovné práce - a dneska se skutečně usilovně pracuje - je německý průměrný plat 100 000 Kč (3700 eur), zatímco u nás je to 26 000 Kč, tedy čtvrtina. Kecy o malé produktivitě, kterou se ohánějí politici a statistici, už lidi nedojímají. Čeští dělníci u Škody Volkswagen mají třetinové platy oproti těm ve Wolfsburgu, a to se Škodovky prodávají za stejné ceny, a pivovarníci v Plzni mají 25 % platu pivovarníků německých. To žádným přidáním pár procent na platu nezamáznete. Takže jaká vděčnost, příteli Sobotko?

Představa, že jsou voliči tak naivní, jako byli někdy v roce 1990, je poněkud mylná. Fakta jsou drsná:

Průměrné měsíční platy:

Německo:   103 345 Kč
Rakousko:    95 391 Kč
Kypr:              48 406 Kč
Řecko:          47 146 Kč!!!
Slovinsko:    40 309 Kč
Estonsko:    26 690 Kč
Česko:          25 500 Kč

I kdybyste přidali všem 10 %, tak na tom budou chudí a zemědělští Portugalci lépe o cca 10 000 měsíčně. Tudy tedy cesta nevede. Ta vede jen přes trvalý silný tlak na Německo a další investory. Mají-li Španělé - ve své krizi a neschopnosti vyrobit pořádný Seat (VW) - průměrný plat 59 557 Kč, jedná se o systémovou věc a tu nedoženete nějakými úplatky ve výši pár procent. To už lidi nebaví. To voliče nenažene.