Počasí velmi silně ovlivňuje naše zdraví. Například velká horka škodí srdci, chlad kůži a plícím, vítr játrům, vlhko slezině a sucho ledvinám. Nejhůře snášejí horka lidé s kardiovaskulárním onemocněním, se zimou se zase hůře vypořádají osoby chudokrevné.

Vliv počasí na lidský organismus podrobně zkoumá bioklimatologie. Lidský organismus je cyklickým změnám počasí přizpůsoben. Prudké výkyvy ale ne každý jedinec snáší dobře. Někteří lidé jsou citliví i na velmi malé změny – říká se tomu, že jsou meteorosenzitivní. Jsou schopni vycítit změnu počasí i několik dní předem. Nejčastěji je bolí hlava, klouby nebo svaly, může se jim i špatně dýchat, bývají ospalí a malátní. 

Meteorosenzitivních je velké procento populace. Někteří lidé jsou na změny počasí citliví natolik, že i změna tlaku před bouřkou u nich může vyvolat zvýšení srdeční frekvence a u osob se srdečním onemocněním i infarkt. Této přecitlivělosti se říká meteorotropismus. Většina lidí je přesvědčena, že na zdraví člověka má největší vliv atmosférický tlak. Ve skutečnosti jsme ale denně ovlivňováni řadou dalších faktorů - např. vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření apod. Je ale prokázáno, že za nižšího atmosférického tlaku krevní tlak stoupá a že za nižšího se lépe dýchá astmatikům.

V civilizovaném světě meteosenzitivních lidí přibývá. Je to tím, že se mnohem problematičtěji začleňujeme do přírodních cyklů. Navíc v našem mírném pásmu dříve byly výkyvy tlaku vzduchu možné předpovídat s poměrně velkou přesností na několik dní dopředu, v poslední době se to ale mění. K větším či menším výkyvům dochází i několikrát za den. Citliví lidé reagují i na menší změny, takže z jejich těla se stává jakýsi negativní barometr. Cítí se unavení, špatně spí nebo se ráno obtížně drápou z postele a dlouho jim trvá, než „se dají dohromady“. Podstatnou měrou k tomu přispívá stres a nevyrovnanost. Lidé s harmonickým způsobem života a vyrovnanou psychikou se se změnami počasí vyrovnávají mnohem lépe.  

Jenže - kdo je v tomto světě dlouhodobě v psychické pohodě?

       Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.