O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- UÁLOVÉ A POHÁDKA O SNĚHURCE
- KDY BUDE V NĚMECKU STANNÉ PRÁVO?
- EVROPA - LÜGENSTÁN
- ANI TUHLE VÁLKU NEVYHRAJÍ - 1
- ALLÁH PEČE OPLATKY
- ROAD TO HELL ...
- Ó, MY SE MÁME! - 2.
- KNIHA, KTEROU BYSTE MĚLI ČÍST
- NA RANDE S RUKAVICÍ
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 1.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 2.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 3.
- BEZPEČNÝ A CELKEM BOHATÝ STÁT V KRIZI - 4.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 1.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 2.
- ONA BYLA DÍVKA CHUDÁ ... 3.
- O NEMRAVNOSTECH?
- BÁRA A BUDŽES - DOPORUČUJI TUHLE KNIHU
- JAK ZÁKONY KÁŽOU NÁM...
Přihlášení
Anketa
ANI TUHLE VÁLKU NEVYHRAJÍ - 2 |
![]() |
![]() |
![]() |
Úterý, 16 srpen 2016 | |||||||
![]()
Přestává fungovat místní státní správa a obce, protože už nemají peníze. V zemi je asi 50 % mladých bez práce a bez výhledu na ni. Španělsko je navíc plné neregistrovaných cizinců, kteří se často nedokáží zapojit do společnosti. Itálie je v trvalém bankrotu už třicet let, ale umí s tím žít, což jí ale nechce dovolit Německo, EU a s nimi spřátelení bankéři. Itálii zatěžuje obrovská skrytá nezaměstnanost a ve státě jsou agresivní menšiny, o kterých Unie a hlavně multikulturalisté nutili Italy lhát, že neexistují. Rumunští Cikáni kolem měst v odporných táborech, stále se zvětšující a stále agresivnější muslimská komunita atd.
U nás doma v ČR tyto problémy není příliš vidět. Máme se stále zdánlivě báječně, většina určitě daleko lépe než za totáče, krize se nás moc netýká a naše psychologické „zrcadlo“ Německo a Rakousko zažívají na oko báječné časy. Až na ty strašné dluhy, které oba státy jaksi „tutlají“, ale které jsou schopny obhospodařovat. Ale není to tak všude. Slovensko má velké obtíže, Maďarsko je v krizi finanční i morální. Island se nedávno zhroutil. Produkce Irska klesla o 13 %, Litvy o 17 %, Estonska a Lotyšska o 24 %. Platy a důchody v postižených zemích se propadají o 15, ale i 30 %.
Dieta diktovaná Unií těmto zemím je šílená. Řešení, které navrhuje Merkelová, a tedy i německá ekonomická škola - šetřit, šetřit a šetřit - je pro slabší státy cestou do pekla. Merkelové by měl někdo dát přečíst informace o jejím dávném předchůdci, jak je hezky popsal ekonom Pavel Kohout (Partners): „Německo nezažilo svoji největší měnovou katastrofu v roce 1921, ale 1931. Tehdy řádila bankovní deflace spojená s hospodářskou krizí. Při trochu rozumné měnové politice by tehdy kancléř Heinrich Brüning byl schopen předejít nejhoršímu, ale vybral si nejhorší možnou hospodářskou politiku: dogmatické lpění na stabilitě měny na úkor stability ekonomiky. Cožpak se Němci zase nejsou schopni poučit z historie, mein Gott?!“
Já bych snad jen dodal, že tuhle šílenou politiku dnes Němci ordinují celé Evropě. Měli by si najít na internetu heslo „Kancléř hladu“. Tak se totiž Brüningovi říkalo. A podívat se na výsledek. Hned po něm nastoupil Hitler!
Dnes se Merkelová stává Evropě něčím podobným, jako byl kdysi Bismarck Německu. Nejprve „udělá pořádek“ a pak možná přijde i demokracie! Jinak si lze jen těžko vysvětlit její slova, že „čeká nás dlouhý proces… budeme přenášet (v originále budoucí vzdálený čas!) více pravomocí na Evropskou komisi…. Evropská rada se bude skládat z šéfů (národních) vlád a zformuje se do druhé komory parlamentu….“ To znamená, že po časově neurčenou bude vládnout Merkelová pomocí jakýchsi „dekretů“, které podřízeným státům prostě nadiktuje. Nějak tak to dělal ostatně i Musollini, když si nechal formálně schvalovat své rozkazy Velkou fašistickou radou.
Plán je to jasný. Ovšem nepočítá s realitou. Ostatní evropské státy nebudou chtít žít pod něčí kuratelou. A nová, nevolená vláda Unie už ukazuje svoji sílu. Už silou změnili vlády na Slovensku, v Řecku i v Itálii, nadiktovali vedení Belgii, zasáhli do voleb ve Španělsku. Merkelová veřejně zasahovala do voleb ve Francii. Vyloučili z rozhodování o EU Británii, záměrným pokusem ji finančně zlikvidovat nepřijatelným diktátem - něco jako ekonomická podoba „srbského ultimáta“, které nemohlo Srbsko v roce 1914 přijmout, pokud nechtělo přijít o svoji suverenitu (totéž platí pro Británii v roce 2012).
Silou může po nějakou dobu získávat na svoji stranu další „spojence“ z malých států, většina voličů v těchto zemích je však bude spíše považovat za „kolaboranty“. Poroste politický odpor a ten může být hezky drsný, díky obecnému znechucení z prosazování nesmyslných, hloupých a doslova vyděračských direktiv Bruselu.
Veřejně se začíná přiznávat, a statistiky to ukazují, že ze zavedení eura těží hlavně Německo a těžce na ně doplácejí slabší evropské státy. My jsme mezi „východními a jižními státy“ určitá výjimka, protože fungujeme ekonomicky jako „přidružená země“ Německa. A Slovensko také poněkud profituje z ekonomického úspěchu Německa jako „přidružený stát přidruženého státu“, tedy nás.
Většina ostatních na euru a ekonomické dominanci Německa prodělávají. Dlouhou dobu se zdálo, že všichni budeme společně růst, ale bylo to jen přechodné a hlavně na úvěr. Situace je taková, že již potřetí za sto let – od roku 1914 do roku 2012 - se snaží nejsilnější evropský stát řešit novu politickou a ekonomickou situaci po svém. Dnes „měkkou“ silou. Ovšem opět nemá žádného skutečného spojence, jen pár na něm závislých politiků a úředníky v Bruselu. Nemá však, přes své relativní bohatství, opět ani dost peněz, ani surovinových a pracovních zdrojů, aby tento plán dokázalo uskutečnit.
Diktátem, vyhrožováním, vydíráním (na což vypadá oněch 50 miliard dotací „zatržených“pro školství jako „odměna“ za naše stanoviska) to nelze vyřešit. Pokud se Unie nenavrátí k demokracii, nezlikviduje nádor zvaný Brusel, neudělá rychlou reformu, přijde rozpad. V roce 1968 jsme si mysleli, že Sověti pochopí, o co jde, a změní postoje. Přišla okupace. Obávám se, že se to politici opět pokusí řešit silou. Dnes ekonomickou. A že Němci, stojící v čele, skončí opět, již potřetí za sto let, opuštěni všemi zdánlivými spojenci a vystaveni nenávisti ostatních. A boj prohrají.
Pokud vám tohle povídání připadá moc negativistické či smutné a padají-li na vás chmury při čtení pitomostí z našich novin, pusťte si nadčasovou píseň „Politické nebe na zemi“ od Voskovce Wericha Ježka - je z doby před druhou světovou válkou... No, teď ji poslouchám, ale ona to zase taková sranda není, když víte, jak to tehdy dopadlo…
Jak říkali kdysi Američané. „Usmívejte se, nic vás to nestojí!“ VÁCLAV VLK ST.
|
< Předch. | Další > |
---|