O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PIVO Z PYTLE VEN! PDF Tisk E-mail
Neděle, 05 červen 2016
Přejít na obsah
PIVO Z PYTLE VEN!
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
"Tohle by stálo za uveřejnění, fakt, to si pijníci počtou!  Dostal jsem ji - tu "Jasnou zprávu o konci dřevěných sudů v Plzni" - od Pepy z Vancouveru, který ji má zase od jiného Pepy – tentokrát se jedná o Josefa Albrechta, řečeného „Brácha“, který ji napsal už před hodně léty, konkrétně v r. 1997". (To mi napsal Pepa, zde známý jako "NČ", který je rovněž milovníkem pivečka, i když jiného, než se píše v následujícím pěkném pojednání. Tedy ne Plzně, ale Kozlíka).

 

 

 

 

 

 

 

„Jo, to byly časy!“, povzdechl si jeden starší pán. “No jó, vy důchodci máte tak zrovna co nadávat…“ Ztichlo půl hospody a osočený kmet dí: “Klid mladíku, politiku a ekonomiku sem nepleťte! Mluvíme o pivu. Vy jste ještě chodil po houbách, když jsme pili pivo z dřevěných sudů.... 

 

 

 

 

 

 

 

Tohleto už je chemie. (Ťuká do půllitru) Nastala pauza a zdá se, jakoby se teď mladík přikláněl k ´sociálnímu smíru´: “Zřejmě si tu chuť pamatujete. Tak nám tedy řekněte, v čem se to lišilo od týdle chemie?“ V další pauze je vidět, že stařík hledá slova. “Inu, bylo to takový … plnější, šťavnatější, voňavější, prostě lepší.“ A než stačím něco namítnout, do debaty se vkládá další pitel a pozvedaje půllitr proti světlu, praví: Světlý ležák je vyráběný spodním kvašením, silněji chmelený, hořčí než běžná piva, s větším řízem, vysokým leskem a průzračností, s čerstvým bylinným aróma, jemnou chutí na patře a s uhlazeně suchým dozníváním.“

 

“A vy jste kdo?”, obořil se mladík.

“Já sem pivař. A baví mě to!“

 

Diskuze pokračovala, tu klidně, tu bouřlivěji a k ničemu nevedla, stejně jako jiné diskuze v jiných, mnohem větších a údajně důležitějších místnostech, či prostorách Malé Strany a Nového i Starého Města pražského. A vzhledem k tomu, že dišputace na toto téma jsou na denním pořádku a Češi jsou stále první na světě v množství vypitého piva na osobu, rozhodl jsem se to prozkoumat. A taky mě to baví.

 

Pivo v pytli – Zajíc v pytli! Přiznejme si, že v naší malé, útulné zemi neprodukujeme přehršel věcí, po kterých by se svět mohl utlouct. Avšak plzeňské pivo? Po něm se utlouká. I to by mohlo být jedno ze zdůvodnění smysluplnosti mého zkoumání. Zdá se, že my Češi jsme i pivně poněkud nostalgický národ, a tak ono: „ .... už to není, co bejvalo, musím pít to, co je ...“ se snadno zadírá do povědomí (někdy i podvědomí) mnohých pivařů. Ale máme taky pěkné pořekadlo o zajíci v pytli. Moje další konání z něho v zásadě vyšlo. Karel Hulata, jeden z nejvýznamnějších pražských výčepníků současnosti, mně navrhl nekompromisní řešení vleklé polemiky: „Sebereme se, pojedeme do pivovaru a všechno zjistíme!“

 

Jak řekl, tak jsme učinili. Na Plzeň, Karle, na Plzeň!

 

Už ráno při odjezdu z Prahy mě trošku mrzí, že se musíme odpoledne vrátit. Původní dohoda totiž zněla, že tentokrát řádně prověříme, jak budou naše tělesné schrány reagovat na větší množství plzeňské 12ky, a to přímo v pivovaru. No nic, budeme tedy jen provádět patřičná šetření na téma: “Jde to s pivem z kopce, nebo ne ?!“ Za branou pivovaru nás čekal ing. Josef Krýsl. Vedoucí technického servisu Prazdroje a Gambrina. Lepšího průvodce jsme si nemohli přát. Persona grata. Je to Karlův kamarád, to se bude pěkně psát. (Veršíky mě pak přešly tváří v tvář gigantickým nádobám pro zrání piva – CK tankům).

 

Znám velmi málo lidí, kteří při fundované debatě o pivu působí svou pivní aurou tak věrohodně, jako Pepa Krýsl. Chlap, jenž prošel jako pracant od sklepů po varnu různými provozy. Protože se do pivovaru zamiloval, vystudoval si na to vysokou (na sládka) a teď, ač mlád – 42 jar, zdá se, jakoby už byl součástí „Genia Loci“ pivovaru. Nebudu vás zatěžovat čísly kolik, kam a za kolik se toho v Plzni vyprodukuje. Řečeno správně: „Jaký je výstav“. To si můžete nastudovat v propagačních materiálech. My jsme přijeli proto, abychom zjistili, jestli se něco od „starých časů“ změnilo, proč, a zda to má vliv na kvalitu piva. Takže kupředu, ale velmi opatrně!

 

Voda, slad a chmel. Tři základní suroviny. Voda nás zajímala obzvlášť, protože se údajně liší od vod jiných pivovarů. Taky mám na paměti, jak mi jednou jedna paní řekla: “Jak si můžete pořád lít tu rezavou vodu do hlavy?“

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]