Jogurt se dostal do evropského jídelníčku z Východu, nejprve jako lék. Stalo se tak v šestnáctém století díky francouzskému králi Františku I. Ten, když trpěl těžkými zažívacími potížemi a nikdo z dvorních lékařů ho neuměl vyléčit, požádal o pomoc tureckého sultána Sulejmana I. Sultán poté králi poslal z Istanbulu lékaře, který Františka I. vyléčil podáváním jogurtu z ovčího mléka... Za kolébku jogurtu je považováno Bulharsko, které bylo až do roku 1878 pod nadvládou Turků. Podle jiných teorií pochází jogurt odněkud z oblasti Středního východu, z území dnešního Íránu nebo Kurdistánu. V tomto regionu se i v dnešních dnech vyrábí jogurt tradičně fermentací ve vaku z kozí nebo ovčí kůže. Oblast Kavkazu je zase kolébkou dalšího tradičního fermentovaného mléčného nápoje zvaného kefír. Při jeho přípravě probíhá jak mléčné, tak i alkoholové kvašení. Kumis, původem ze Střední Asie, je nápoj vyráběný z mléka klisen. Také tento mléčný výrobek má příznivé účinky na lidské zdraví. A jsme u tématu - probiotické bakterie - které se nacházejí v řadě výrobků, ale nejtypičtější jsou zakysané mléčné výrobky (především jogurty, jogurtová a kefírová mléka), tvrdé sýry typu ementál a zelenina konzervovaná mléčným kvašením (např. kysané zelí). Podle výživových doporučení bychom měli sníst denně 2 až 3 porce mléčných výrobků, tedy např. jogurt, mléko, sýry nebo tvaroh. Probiotika se dají zakoupit i jako doplněk stravy např. v lékárnách, jednodušší je však sáhnout po jejich přirozené formě v běžné stravě.
Zajímavosti z historie Po mnoho let byl vědní obor zabývající se probiotiky něco jako "země nikoho" ležící na polovině cesty mezi potravinami a medicínou, přičemž se zas moc nevědělo, jak vlastně probiotika fungují. Prebiotika je nestravitelná součást stravy (avšak nikoliv mikroorganismy), u kterých je dokázáno, že podporují růst bakterií prospěšných pro střevní mikroflóru, jako jsou například bifidobakterie. Samotný termín „probiotika“ byl historicky poprvé použit německým vědcem Ferdinandem Verginem v roce 1954. Slovo „probiotika“ je odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život) a jsou příznivá pro život, což je v kontrastu s antibiotiky a jejich nepříznivými účinky. Známý ruský lékař a badatel, ředitel Pasteurova institutu v Paříži, prof. Ilja Iljič Mečnikov vyslovil jako první hypotézu, že dlouhověkost bulharských pastevců je dána specifickým způsobem jejich stravování. Pastevci každodenně konzumovali velké množství kysaného mléka a jogurtu. A právě on se jako první se pak zabýval výzkumem prospěšných účinků bakterií mléčného kysání na zdraví. Na konci 19. století vyvinul první kultury mléčného kysání. Identifikoval dva kmeny bakterií obsažených v kysaném mléku, kterým přisoudil onen pozitivní vliv na dlouhověkost. Tyto kmeny byly později pojmenovány jako Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus, Bifidobacterium. Do dnešních dní jsou tyto dvě živé kultury, žijící v symbióze, součástí každého jogurtu. V roce 1908 dostal profesor Mečnikov za výzkum imunitního systému Nobelovu cenu. Hlavní zdravotní účinky probiotik - obnovení střevní mikroflóry (nejen) po užívání antibiotik
- správná funkce zažívacího systému
- prevence nebo zmírnění alergických a atopických projevů u dětí
- celkové zvýšení odolnosti organismu
- prevence respiračních onemocnění (nachlazení, chřipka) a infekcí močového ústrojí
- syntéza některých vitamínů
Probiotika dále působí na - zkrácení nebo zmírnění příznaků zánětlivých střevních onemocnění a průjmů
- snížení množství enzymů a bakteriálních metabolitů, které mohou způsobovat nádorové bujení
- prevence či zmírnění nespecifických a nepravidelných zažívacích potíží
- úprava střevní pasáže a konzistence stolice
- zmírnění projevů nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru - laktóze
V souvislosti s probiotiky se také často zmiňují tzv. prebiotika. Prebiotikum je v podstatě nestravitelná složka stravy, která představuje „substrát“ pro přátelské bakterie – tedy probiotika a vytváří vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Nachází se hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Zdravotní účinky prebiotik - příznivý vliv na složení mikroflóry zažívacího traktu
- zvětšení objemu stolice a tím zlepšení střevní pasáže
- prevence zácpy
- prevence vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku
- snížení hladiny krevních tuků a cholesterolu
Probiotika ovlivňují vývoj našeho imunitního systému již v raném dětství, proto se například uplatňují v prevenci atopického ekzému a alergií. Všeobecně jsou probiotika vnímána jako blahodárně působící látky příznivě ovlivňující vývoj střevní mikroflóry, která sehrává důležitou roli při formování imunitního profilu člověka. d@niela zdroj: internet
|
