Při nakupování na internetu mají zákazníci možnost vrátit zboží bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů. Existují však určité výjimky, u nichž tato možnost neplatí a objednané zboží vrátit nelze. Kdy tomu tak je? Opakování je matka moudrosti, a tak je pro začátek dobré připomenout jedno staré pravidlo, které znali už Římané:

Zní jednoduše: „Smlouvy se mají dodržovat.“ Pokud se tedy rozhodnete něco si koupit a uzavřete smlouvu, předpokládá se, že ji dodržíte a nebudete se chtít bez dobrého důvodu jen tak vyvázat.

Spotřebitelům však byla díky evropskému právu dána velká výjimka. Nakupujete-li pro své potřeby, domů nebo pro rodinu a sjednáte-li smlouvu slovy zákona – distančním způsobem, tedy přes telefon, internet nebo i odpovědí na nabídku v katalogu či teleshoppingu, pak můžete od smlouvy do 14 dní odstoupit bez udání důvodu.

To samé platí pro smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé k podnikání. Tento princip jsme v našem časopisu i na webových stránkách probírali mnohokrát. Aby právo nebylo jednoduché, tak z výjimek se tvoří další výjimky, a tak se stává, že z pravidel se stane pěkný guláš, který se pak ve svůj prospěch snaží využít jak obchodníci, tak spotřebitelé.

I evropská směrnice, která je do českého práva převedená občanským zákoníkem, na úvod obsahuje výčet situací, na které se nevztahuje. Řeší je jiné předpisy a často by nás stejně ani nenapadlo od takových smluv odstupovat či je uzavírat „na dálku“. Namátkou se úprava distančních smluv a tedy i odstupování bez udání důvodu netýká sociálního bydlení, zdravotní péče, hazardu nebo nemovitostí.

Zájezdy, jízdenky a letenky

Najdou se i jiné situace, které naše spotřebitele každoročně překvapí. Aktuální jsou například zájezdy. Dříve platilo, že cestovní smlouvu (dnes smlouvu o zájezdu) lze uzavřít pouze písemnou formou (tedy zpravidla na papíře s podpisy obou stran). Pokud nebyl papír, smlouva byla jednoduše neplatná.

Od takového formalismu zákonodárci upustili a k platné smlouvě stačí „jediný klik“ na internetu. To ostatně v minulosti bylo v praxi celkem běžné a nikdo se příliš nad neplatností smluv nepozastavoval. Když se tedy zaregistrujete na portálu cestovní agentury a objednáte si například „last minute“ zájezd, zákon vám sice umožňuje od smlouvy odstoupit, ale bez sankce to nebude.

Stornopoplatek mnohdy dosahuje výše ceny zájezdu a nerozvážnou objednávku už tak prakticky nelze vzít zpět. Podobně je to s přepravou cestujících. Nakupujete-li jízdenky či letenky přes internet, pozorně si přečtěte obchodní podmínky. Ty mohou upravovat možnost odstoupit od smlouvy a nepoužitou jízdenku vrátit, není to však zákonná povinnost přepravce ani zprostředkovatele.