Potraviny a zboží běžné spotřeby

Další, možná překvapivou, oblastí jsou dodávky potravin, nápojů a tzv. jiného zboží běžné spotřeby do domácnosti. Zde by mohl nastat drobný problém s výkladem termínu věci běžné spotřeby. Pojem je to sice značně neurčitý, ale evropské právo celou oblast vymezuje trochu jinak, a to podmínkou, že takové věci budou spotřebiteli doručovány formou častých nebo pravidelných dodávek. Na nahodilé či příležitostné objednání věcí běžné spotřeby se výjimka vztahovat nemá. Do českého práva to bylo převedeno trochu nešťastně, asi proto, že u nás nejsou pravidelní doručovatelé tak obvyklí.

Vtipná se může jevit výjimka, kdy je smlouva uzavírána prostřednictvím prodejního automatu. Zde vlastně také nejednáte přímo s člověkem, ale jakmile vám automat zboží vydá, nemůžete se domáhat toho, aby si ho vzal zpět.

Druhým okruhem výjimek, které upravuje občanský zákoník, jsou situace, kdy se sice uzavírání smlouvy řídí právní úpravou distančního prodeje, ale zákon výslovně říká, že odstoupit nemůžete.

Zboží na míru

Některé výjimky jsou celkem logické. Zboží podléhající rychlé zkáze prostě vracet nelze. Představa, že co týden si objednáváte a vracíte zvadlé květiny nebo potraviny, které jsme nestačili sníst, může u někoho vykřesat jiskru v oku, ale je nereálná a nikdo vám za takové zboží peníze vracet nemusí. Smísí-li se vámi objednané zboží s jiným, například tím, že si necháte namíchat potravinové doplňky přesného složení či si barvu necháte natónovat pigmentem, také si je musíte nechat.

Nepřekvapí vás asi ani to, že nelze vrátit zboží, které bylo upraveno na míru podle přání spotřebitele. Nejčastěji se to může týkat třeba oblečení, které si necháte zkrátit z konfekční velikosti, nebo kusu nábytku, který si necháte seříznout na míru.

Něco jiného jsou ale různé sestavy komponentů, které dohromady tvoří určitou věc. Pokud si z dílů, stěn a polic necháte sestavit skříň či obývací stěnu a nejedná se o žádnou speciální úpravu tvořenou jen na přání zákazníka, pak se o výjimku nejedná. Úprava zboží dle přání zákazníka není to samé jako zhotovení věci na zakázku. Vyberete-li si věc z online katalogu a bude-li ji muset někdo vyrobit, lhůta na rozmyšlenou běží od doručení výrobku.

Zboží v uzavřeném obalu

Často se v naší poradně setkáváme se situací, kdy se prodejci snaží využít novou výjimku, která je v občanském zákoníku trochu nešťastně formulovaná. Hovoří o zboží, které je v uzavřeném obalu, a po vyjmutí z obalu není možné jej vrátit z hygienických důvodů. Ustanovení míří na situace, kdy je zboží z hygienických důvodů znehodnocené, neprodejné a mohlo by představovat pro další prodej zdravotní riziko.

Jedná se zejména o věci, které se používají k intimním potřebám nebo k osobní hygieně, jako jsou kartáčky na zuby. Ne každý obal, který prodejce označí za uzavřený, má funkci hygienické nebo zdravotní ochrany a roztržení igelitového sáčku, ve kterém se nachází bavlněné tričko, rozhodně nezpůsobí nemožnost tričko po vyzkoušení vrátit.

V kamenném obchodě si můžeme zboží (i plavky či spodní prádlo) před zakoupením vyzkoušet a u objednávek z internetu nám k tomuto účelu slouží čtrnáctidenní lhůta.

Kupujeme-li hudbu, video či počítačové programy, lze je vrátit jen do okamžiku, než porušíte jejich původní obal. Když je nechcete na hmotném nosiči (CD, DVD, blue-ray…) a po zaplacení si je stahujete rovnou do počítače, pak můžete odstoupit jen do chvíle, než stahování začne.

Těžko by prodejce zabránil, aby se obsah kopíroval a spotřebitel si tak udělal prakticky bezplatnou půjčovnu. Z podobných důvodů se do výjimek řadí i noviny, periodika a časopisy, nikoliv ale knihy.