hrozně nebezpečný hrnce. Když se v nich uvaří voda a dítě to na sebe zvrhne, vopaří se. A nikdo s tim nic nedělá, každýho jen zajímá zisk z prodeje hrnců. Hrozná doba.

Nebo ožralé?

Potize se stabilitou. Vse z drevotrisky apod, aby byl nabytek co nejlehci. S komodou po babicce nikdo nehne☺

že podobný potíže vznikají částečně i proto, že výrobky navrhujou a případně testujou chlapi, který podobná možnost vůbec nenapadne. Teda nejen v Ikee.
Svýho času jsem se setkala s podobnou zmršeninou - mandlem, co byl o cca 5 cm uzší, než standardní cejcha. To by ženskou nenapadlo

mandl vede!!

tím pádem se vyrábějí skříně s naprosto nevyhovující hloubkou, která pak ve spojení s lehkým konstrukčním materiálem nestačí vyvážit i jen otevření skleněné dveře. (hlavně systém Billy). Pásky na uchycení ke zdi tam samozřejmě jsou, jenže slovo těžiště a jeho odhad je pro naprostou většinu lidstva cizí a nemožný. Takže pásky vyhodí, a skříň pak padá. Do dnešních bytů ale skříň hluboká 80 cm prostě nevejde. U komod je to stejný, navíc nejmasivnější materiál je právě čelo zásuvky, třeba ze skla. To už je fakt na palici.
Když by to ale konstruktér nakreslil tak, aby to nepadalo, milé dámy by o takový kus nábytku v obchodě asi ani pohledem nezavadily

Hlavně neměla 40 čísel na hloubku, že jo...
Jinak drevotriska teda není lehčí než dřevo (masiv).

dřevotříska je o mnoho těžší než dřevo a zadní stěna je z papundeklu. To znamená že to celé je těžší v předu a když se nedej Bože někdo odváží nezodpovědně otevřít dveře celá ta paráda se převáží.
Máme doma botník, hluboký 20 cm, vyrobený tímto způsobem. Kdyby nebyl přišroubovaný ke zdi, spadl by rovnou, ani bych nemusel otevřít dvířka.

Tak tam nekupujte. Je to nábytek na jedno použití. Tam jsem chodil, když jsem byl chudej, byli to ale vyhozený peníze.
Kupte něco pořádného a je to na celý život. Tak jak to vyráběli soukmenovci našich rodičů. Tomu se říká řemeslo. Nábytek po rodičích opatruje má sestra, jsou to unikáty.

není nad dobrou radu

To určitě není žádný nový problém, ale vždy převáží snaha ušetřit. Moje máma takhle kdysi dávno málem zabila mojí dceru sektorovou skříní. Byly na rekreaci na podnikové chatě a pokoj byl vybavený dvoukřídlou sektorovou skříní, samozřejmě z dřevotřísky, s horizontálními policemi. A babča mojí dceru poslala pro něco do pokoje, co bylo uloženo v horní polici, skvělý nápad. Ta tam nedosáhla a snažila se tedy po policích vyšplhat nahoru, další skvělý nápad. Pak už babča slyšela jenom děsnou ránu a ticho. Šťastnou náhodou neměla holka ani modřinu. Dveře se urazily, police složily a mojí dceru babča našla mezi prádlem. Jediná škoda na ní byla, že asi hdinu nemluvila, ale to asi žádná škoda nebyla.

je ne z dřevotřísky, ale z papírové voštiny, aby byl ne co nejlehčí, ale co nejlevnější. Je jisté, že pořádná masivní almara ničím takovým nehrozí, ani když na ni dítě poleze

je to výborná rada nekupovat ten levný nábytek. A kde teda koupit ten pořádný, předválečnou kvalitu, kterou už dneska nikdo nevyrábí?

ona inkriminovaná skříň byla sektor a tedy zcela určitě ještě z dřevotřísky,zadní stěna překližka. A i když těžká, tak vratká, pokud nebylo něčím zatížené dno.

Mám na příklad, jídelní stůl s Číny. Precizní práce unikátní dřevo ručně vyřezávané detaily. Celková váha asi 300 Kg. To by nerozmlátili ani ožralí carský důstojníci.
Nesnáším stůl, který není pevný. S IKEA si koupíš montovaný stůl a třepe se jako sulc. Když do něj někdo drbne tak padají sklenky. Ty montované věci jsou pro mladé začátečníky.
Dobrý nábytek se vyrábí ale je drahý. Michale. V roce 1983 jsem viděl kancelářský stůl v Torontě za 12 tis. dolarů. To byla tenkrát první cena ve sportce.

Stůl s Číny nebo stůl z Číny?
S Ikea nebo z Ikea?

Neber to Pepo, jako rýpání, vím, že se tu psalo, že už dlouho nežiješ v ČR, a tak čaštinu už tak nezvládáš.

Ale předložky si pletou i lidi denodenně používající češtinu. Často se píše i v tisku - ...šel z někým...

stůl za dvanáct táců v dolarech?
I za desetinu ceny je pro spoustu lidí nedostupnej.

Ikea nábytek miluji. A souhlasím, že není tak pevný jako staré skříně po babičce, ale bohužel i nábytek z ostatních prodejen je fórový a nevydrží. Tento je aspoň levný a ladí stylově k sobě. Jasně, po nábytku nelezu, a většinou mám skříně a skříňky plné, zatížené.

už nežiju v USA ale v Česku a nakupuju taky v Česku. Jediná možnost by byla zakázková práce. Ale sežeň truhláře který se tou prkotinou bude zabývat.
Nakoupili jsme všechen nábytek po příjezdu sem, sháněli, hledali, a dělali ústupky. Pokud chceš bydlet, jinak to nejde.

Z Ikea si to člověk aspoň ihned odveze. Vyberete si, složíte si a druhý den už slouží svému účelu. Zatímco jiný nábytek je třebas "na objednávku" a čekáte 2 měsíce. Nebo sice je skoro hned, ale také v "prkýnkách", ale s daleko horším návodem než Ikea. Co já už skládala nábytku...tak už leccos chápu i bez nákresu, ale syn byl nešťastný...
Určitě se dá koupit nábytek z masivu, ale většinou výrobce má tak 1-2 serie. A nehodí se cokoliv s čímkoliv.
Jediné minus je, že to mám do Ikea daleko.

Hezký kvalitní nábytek se dá koupit nebo nechat udělat, ale stojí opravdu hodně peněz.

Truhlář nábytek z masivu udělá, ale jak kdo a jak co. Nemám ráda robustní nábytek s rustikálními prvky, takový ten tzv. holandský, co se sem vozil v 90.letech z Německa, nebo dokonce použitý z tzv. hromádek, čili skládek. Nábytek z masivu, co je pevný a stabilní, ale nepůsobí těžkopádně, nevypadá jako almara na chalupu, takový každý truhlář neumí. No a levný teda není.

a to, co se sem dováží, je hnusně předražené

a konferencni mame z masivu a taky prisel po sesti tydnech v krabicich. To byla facha to dat dohromady, stolni deska mi sjela po noze, modrinu jsem mela hodne dlouho. Toz si vyberte, lehky, nebo težky? Jesteze tady mam sestru, jinak bychom skoro dva mesice spali na zemi. To me opravdu prekvapilo, ze se na slusnejsi nabytek ceka tak dlouho a vetsinu si toho musite jeste smontovat. Nejkomplikovanejsi byl snad ten botnik, a ani nebyl z Ikey, ale z Certoviny. No a rekneme mi, kdo si nechava delat botnik z masivu u truhlare?

když ono je asi těžké pro dodavatele mít všechno skladem. Nábytku je obrovská spousta druhů - jen materiálů, co teprve tvarů a barev. Znamenalo by to mít obří sklady a vše mít v zásobě, ale to taky znamená mít obří výdaje a v zásobách uloženou spoustu peněz, které stejně většinou nemají, takže nemají za co ty zásoby pořídit :-) a nebo je i mají, ale co potom s kusy nábytku, které neprodají ani po slevě.
Tak se holt nábytek objedná a teprve pak se vyrobí.
Tak to bylo ale i dřív, moje první obývací stěna z dřevotřísky byla z jednoho výrobního družstva a čekali jsme na ni tehdy asi čtvrt roku :-) objednaná někdy koncem léta a tetelila jsem se, aby byla do vánoc.

Botník z masivu od truhláře mají naši :-) Ale oni mají domek v selském stylu. My jsme v bytě měli botník z dřevotřísky, vysoký, závěsný na stěnu, aby se pod ním dalo luxovat, ten teď stojí v technické místnosti před garáží a jsou v něm sportovní boty a pracovní boty, v kterých se dělá kolem domu a na zahradě.
Ostatní boty jsou v šatně, kde máme policové regály z lamina.

Nebo to v šatně není lamino, ale MDF? už nevím. Ale není to určitě dřevo.

jo, a jak někdo psal nahoře - ten lehoučky nábytek není z dřevotřísky, ale z voštiny, tak se dělají i dveře, vypadají napovrh bytelně, jako silná dřevotříska, ale je to jen tzv. papundekl pokrytý tenoučkou plastovou folií

...přímo od truhláře. Našla jsem si před lety malou rodinnou firmu, která se zabývá renovacemi starého nábytku a pak ho prodává, nebo vyrábí opravdu povedené kopie originálu. Jelikož jsem na originály ujetá, mám většinou v domě právě ty, ale máme i pár kousků replik. Poctivé dřevo, s respektem zpracované. Třeba předloni jsem od nich koupila obr stůl, 2x1 metr, s deskou z tesaných trámů. Za 8 tisíc. To se mi zdá jako velmi odpovídající cena. Stačí hledat
Ikeu jsem měla svého času velmi ráda a i teď tam občas zajedu, ale už jen pro doplňky. Nicméně máme od nich stále botníky, šroubované ke zdi jsou - jinak by to opravdu nešlo, a ty jsou geniální. A nábytek do koupelny - už 10 let a stále je krásný, funkční a "in" - žádná moderna, ale styl, který přežívá léta. Neměnila bych. Bohužel, tato série už se nevyrábí. Oboje je ze dřeva. Papundeklové skříně jsme od nich měli taky, ale ty jsme odeslali do věčných lovišť. Jo a u dětí máme komody Hemnes a ty jsou perfektně stabilní. Celkově mám u Ikey pocit, že dřív uměli věci líp. Teď řeší víc design než funkčnost...

Ale zatím nijak nutně, ta stará ještě funguje. Vybírala bych velmi těžko. Styl Ikea se mi nelíbí, a to, co je v ostatních nábytkových kšeftech, to má zase problém s kvalitou.

všechno je o penězích. Znám člověka, co zařizoval obejvák tím způsobem, že si našel rodinou firmičku v Dánsku, pozval majitele s manželkou k sobě domů, společně vymysleli a navrhli nábytek, kamion to potom dovezl z Dánska, dohromady za necelejch půl mega. Když mi to předváděl, myslel, že padnu na zadek. No, nepad jsem.

system jsem po case pochopila, je to rozumne. Vubec jsem se tady musela ve spouste veci znova "zaucovat". Rika se, ze idealni zeme pro emigranta neexistuje, protoze by chtel pohromade to nejlepsi z toho, co poznal. Pod to se muzu podepsat, no a ted se nam prez deti filtruji zkusenosti z Francie.
My bydlime v byte v prvnim patre, 55 m ctverecnich, coz zas neni tak moc. Ja mam rada nabytek jednoduchy, moderni, ale bytelnejsi (podobny tricatym letem)vzledem k nasim vzrostlejsim postavam. V Americe jsme byli jen nizsi stredni vrstva, cili normalni pracujici, takze ani nepripada v uvahu, abych si nechala zadat vyrobit nabytek u nejake firmy. Takze hledani a vybirani se spoustou kompromisu trvalo dlouho, vetsinou to dobre dopadlo, s necim jsme se sekli. Nejhur jsme dopadli se sedackou a kreslem, nebo spis s jednou nasi kockou. Ano tusite spravne, dobre vychovana kocicka, ktera si driv nabytku ani nevsimla, nam gauc zacala skubat. Samozrejme, ze maji svuj obrovsky "strom" a druha si ho poctive hledi. Postriky na odpuzovani Sedulce nesmirne voni a pritahuji ji. Placnuti novinami, nebo strikani vodou je duvod ke srande, nejake domlouvani, nebo silnejsi hlas funguje az kdyz k ni dorazim az osobne a to jeste s vyrazem "to jsem te zase dostala" a tak mame gauc a kreslo vorvane jako krutu. Bohuzel, ci dik milujeme nase kocky vic nez gauc.

chceme samozřejmě novou sedačku, teď už koženou, nebo tu starou nově potáhnout, že ta mrcha Šedule ji nechá na pokoji.
A ouha. Odpovídající sedačku, tedy takovou aby se hodila ke zbytku nábytku jsme nenašli, jediný místní čalouník má tolik práce, že na zakázku za cca 25000 nemá čas. A jsme namydlení, na gauči ze kterého visí drancle.

chápu :-)
Měla jsem psa, loni odešel, byl starý a nemocný, naštěstí až do konce v dobré kondici a náladě, jeho nemoc a stáří se projevovaly jen zápachem. Nebylo to nijak tragické, ale byl prostě cítit. Kvůli němu jsme ani nedávali koberec, byla cítit křesla, gauč, nepomohla impregnace, čištění, i jeho pelechy byly cítit i po vyprání a to dostával nejméně dvakrát týdně čistý. Naštěstí na podlaze v místnostech v přízemí, kde se pohyboval, máme dlažbu a ta pachem nenasákla. Zajímavé je, že nejvíc jsme to začali vnímat až když pes nebyl. Vymalovalo se v přízemí, koupila nová sedačka a konečně po letech pod ní taky koberec. Všechno je zase pěkné, čisté, voňavé, a stejně bysme to šmahem vyměnili za toho starého kámoše. Je po něm díra jak hrom a žádný jiný pes ji nezaplní, tohle nebyl snad ani pes :-)

Kočky naštěstí nic nedrbou, až na tu jednu malou, ale ta má jemné drápky a vystačí si se škrabadlem. Párkrát to zkusila na křesílka u krbu, tak dostala spršku z postřikovače na kytky a přešlo ji to, je háklivá na kapku vody na kožichu :-)
Zálibu v dřevěném nábytku ve stylu 30.let s tebou sdílím :-) ta křesílka u krbu jsou právě taková, muž je renovoval, nechali jsme je nově potáhnout - tak asi proto se naší malé dámičce zalíbila.
Naše kočky můžou přes den ven a když jsme doma, jsou venku od rána do večera, tak drbou stromy. Ale kdyby ne, taky bychom je nevyhodili z domu. Rodina se přece z baráku nevyhání :-))

to je zajímavé, viď. Jeden by čekal, že když má řemeslník tolik práce, že musí zakázky odmítat, tak přibere kolegu, učedníka, aby měl víc kšeftů a peněz. Asi není koho..

co jiného mohu napsat než - děkuju, dojalo mne to.

Jsou i takoví, kterejm stačí, co mají a než by se "trápili" se zaměstnancema, dělají si jen sami na sebe tolik, co stačí.

taky osvč. Udělá tu těžší, horší práci, ne tak jemnou a odbornou, šéfovi se uleví a má větší příjem. Pokud šéf onemocní, má ho kdo zastoupit, zákazníci neutečou jinam. Totéž dovolená.
Náš truhlář, elektrikář i instalatér takhle fungují, je to pro ně snazší než všechno honit sám. Někdo takhle přibere člena rodiny.

nechávali dělat sedačku na míru u této firmy http://www.sultan.cz/cs/ a starou nám nově potáhli za slušný peníz, celkově spokojenost.

ja mam docela hezkou, kozenou sedacku, ale ze zbytku nabytku by pritomne trefil slak. Samovyroba z preklizky a nekolik vrstev laku…..

zkusím,je to sice 190 km daleko, ale vlastně to zase není tak moc. Zapřáhnu trailer a hurá

když přelétnu hlavní stránku Kudlanky, narazím na téma "Nebezpečné kondomy"...jsem sama? Už za to sama sebe plísním, nadávám si do nepozorných sklerotiků a příště znovu...Cože? Kondomy? A nebezpečné? Myslím, že to se mnou jde z kopce.

Jinak Ketrin, nábytek od Sultána vypadá jako poctivě odvedená řemeslná práce, ty ušáčky...krása

krásná duhová vílo, nezoufej...

můj milý....děkuji

že i ta (20 let) stará sedačka je od nich, už jen to že se firma na trhu po tu dobu udržela, je pro mě o něčem vypovídající. A vlastně jí ani po té době nic moc není, jen byla lehce jetá po letech užívání lidmi, psy a kocoury, což vyřešil ten nový potah.