Ahoj Kudlanky, jsem bezradná. Nějak už nevím, kudy kam. Možná by se našel některý zdejší čtenář, který by mohl poradit a poskytnout mužský pohled na problém jedné bezradné ženské. Jsem rozvedená, děti dospělé a je mi něco kolem padesátky. Rozvedená jsem 9 let. I u nás se konala klasika. Když děti začaly opouštět hnízdo, opustil ho i manžel, našel si mladší rozvedenou paní. Po dvou letech odešel a k jejím a našim dětem si pořídil ještě jedno další.
Zlomilo mě to. Nedokázala jsem si představit, že po letech společného budování, musím najednou začít sama a jinde. Naštěstí jsem se nemusela stěhovat a bývalý mě vyplatil tak, že nemám problémy s financemi. Můj problém je můj současný "přítel". Potkala jsem muže o pár let staršího, rozvedeného.Ale to chození s ním to je taková trochu komedie - takové to hraní na kočku a myš. Napřed jsem to "baštila", pak jsem na to přišla a teď to nějak hraju s ním, ale.... Když já projevím zájem, on cukne, když cuknu já, tak on projeví zájem. Není to nijak tragické a dá se to vydržet, vlastně je to docela fajn chlap, stojím o něj, ale nevím, jestli mě tohle bude bavit donekonečna. Říkala jsem si, že v našich letech to nemáme zapotřebí, že oba víme, co chceme. Ale ne, je to přesně naopak. To musí muž neustále svoji partnerku dobývat a pak zas před ní couvat? Neexistuje něco jako příjemné, klidné a stabilní partnerství? Děkuji za odpověď KARLA
|