Kůže si navíc všechna předchozí poškození slunečním zářením pamatuje a ta se potom sčítají. Slunění v dětském věku přitom patří mezi nejvýznamnější přispěvatele k výskytu rakoviny kůže v pozdějších letech. Ochraně pokožky před slunečním zářením je proto třeba věnovat velkou pozornost. Vyhnout se mu zcela sice nejde, ale snížit jeho negativní vliv na naše zdraví lze velmi výrazně. I díky opalovacím přípravkům.

Pobytu na sluníčku se nelze vždy vyhnout, mnoho lidí ho dokonce vyhledává. Těla nejrůznějších barev od bílé přes červenou až po bronzovou leží v létě ve velkém rozložená kolem vodních ploch. Kolik z nich se právě natírá krémem? Kolik z nich má klobouk a kolik jich pobývá ve stínu? Co všechno je vlastně třeba udělat pro jejich ochranu?

Čím větší číslo, tím delší slunění?

Loňský průzkum americké spotřebitelské organizace Consumer Reports na tisícovce respondentů ukázal, že polovina lidí se rozhoduje o koupi opalovacího přípravku podle výše jeho ochranného faktoru (SPF). Co ale tato čísla říkají? Především neplatí, že krém „padesátka“ ochrání kůži dvakrát déle než „pětadvacítka“. Ochranná funkce výrobků na opalování totiž neroste ani neklesá spolu s číslem SPF lineárně, ale exponenciálně. To v praxi znamená, že přípravek s faktorem 15 ochrání před UVB zářením z 93 %, krém s ochranou 30 odfiltruje 97 % UVB záření, přípravek s faktorem 50 pak 98 %. Nad SPF 50 se míra ochrany významně nezvyšuje, takové výrobky se proto mohou nazývat jen jako 50+. Nejnižší míru ochrany před sluncem poskytují přípravky s faktorem 6. Mléka a krémy s nižšími hodnotami nelze již označovat jako ochranné proti slunečnímu záření. Je také třeba mít na paměti, že přípravek na opalování, který lidské kůži zajistí stoprocentní ochranu proti ultrafialovému záření, neexistuje.

Samotný fakt, že se s krémem s vysokým faktorem lidská kůže nespálí, pak ještě neznamená, že je dostatečně chráněná a nezaznamená žádnou újmu (viz box níže). UVA záření sice zarudnutí pokožky nezpůsobuje, má však na svědomí její předčasné stárnutí a jak naznačují studie, může mít za následek i změny v imunitním systému. Proto by měl být ochranný přípravek s vysokým ochranným faktorem nanesený na povrchu těla samozřejmostí. S jeho použitím můžete strávit na slunci delší dobu než bez něj. 

Ultrafialově

Ultrafialové (UV) záření je součástí slunečního záření, které je pro život na Zemi nezbytné. Při cestě na zemský povrch jeho značnou část, přibližně dvě třetiny, pohlcuje ozonová vrstva ve stratosféře. Vlnová délka ultrafialového záření, jemuž se připisuje počátek evoluce prvotních proteinů a enzymů schopných reprodukce, je kratší, než má viditelné světlo, a proto je pro člověka neviditelné. Na poškození pokožky se podle posledních vědeckých poznatků podílejí dvě složky ultrafialového záření – UVA a UVB. Opalovací přípravky ultrafialové záření filtrují a omezují tím reakci pokožky na sluneční paprsky.

UVA tvoří 99 % ultrafialového záření. Přestože není tím, které je odpovědné za viditelné a okamžité poškození pokožky, nezůstává bez negativního vlivu. Proniká hlouběji do kůže a v dlouhém časovém horizontu způsobuje její stárnutí, tvorbu vrásek a oxidativní stres. Proti UVA nemusí automaticky chránit všechny opalovací přípravky.

UVB záření způsobuje pigmentaci kůže, její zhnědnutí a v případě spálení také zarudnutí. Výši ochranného filtru před UVB zářením určuje číslo SPF.

Poslední výzkumy naznačují, že nadměrné vystavování pokožky záření UVA a UVB může mít neblahý dopad na imunitní systém. Kosmetické produkty určené k ochraně před slunečními paprsky by proto měly efektivně bránit proti oběma typům záření. Tato informace by měla být na obalu uvedena, někdy bývají opalovací přípravky chránící proti UVB i UVA označeny jako širokospektré.