O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

STAŘÍ ČECHOVÉ BÝVALI PAŠÁCI... PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 14 květen 2015
Čechové povždy bývali národ poživačný, ba obžerný. Marně kněží kázali o střídmosti a felčaři varovali před přejídáním. Z roku 1593 se zachoval „stížný list" o případu rožmberských úředníků z Českého Krumlova, jimž na večeři "osmi krmí bylo málo". Dotyční vyhrožovali kuchaři ztlučením za to, že jim předložil „pouze" toto menu: „Polívka, hovězí maso, kuřata pečená, kaldoun husí, skořený ryby, štičky, kaše a pečitý hovězí."

 

 

 

 

 

 

 

     I před více než půl tisíciletím však naši předkové pociťovali potřebu stolovat hezky a slušně. Květinová aranžmá se tehdy ještě nenosila, ale už z 15. století máme zachovanou veršovanou mravoučnou báseň o slušném chování při jídle -  Nos netři, nůž neoblizuj. Čtenář se v ní například dozvídá:

 

 

„Na stuol klad' jen taléře čisté,

nože mastného neoblizuj.

Ubrus ovšem máš čistě mieti,

zvlášť nosa jím netřieti.

Suol máš nožcem bráti

a nemáš mnoho plivati."

 

 

      Už tenkrát byl rozdíl mezi stravováním urozenců a „sprostných" lidí - hlavně ve formě. Šlechtici si nechali pozlacovat pečeně, které zapíjeli perlami rozpuštěnými ve víně. Podobné pečeně si ovšem na prostých stolech a bez zlata dopřávali i bohatší sedláci; ani dobré víno na jejich stole nechybělo. Nebyla výjimka, že se při návštěvách navzájem častovali šesti a více chody (stejně obžerní faráři jim to v kázáních s oblibou vytýkali).

 

     U sedláků však tolik neplatilo, že každý stolovník má mít „nuož, lžíci a suol" a před jídlem si má ruce umýt v měděnici. Jedlo se jednoduše rukama a žádná z tělesných funkcí souvisejících s jídlem nebyla potlačována.

 

 

 

 
     

 

     Co ti nechutná, neplivej na stůl - na šlechtických dvorech se naopak jedlo podle hodovních „scénářů": jídla po sobě následovala v promyšleném pořádku, a když skončil jeden chod, zbytky se hned odnášely ke stolu služebníků. Hodovníci bývali vzděláni v umění stolování. Za tím účelem se hojně četly poučné spisky (například ten od Jiřího Strejce, který pod názvem Mravové vyšel v roce 1600 v Praze; čtenáři se v něm mimo jiné dozvěděli, že si mají před jídlem umýt ruce a „spraviti tejnu potřebu, at potom nehýbe tebu").

 

 

Další knížky radí třeba:

 

  • „Neplivej na stůl ani pod něj, a když už plivneš, slušně slinu rozmázni."
  • „Neštárej se nožem v zubech."
  • „Co ti nechutnalo, nevyndávej z úst a neklad' rozžvýkané na stůl."
  • „Sůl nabírej na špičku nože, ne rukou."
  • „Nesahej do mísy celou hrstí, nýbrž jen třemi prsty."
  • „Nebzdi u stolu, neříhej a nesmrkej."
  • „Nenatahuj se po konvi vína, počkej, až ti nalijí."
  • „Nemluv zblízka na spolustolovníky, když ti páchne z úst."
  • „Nevybírej sobě blechy a vši, když se jiní dívají."
  • „Nepomlouvej ostatní hodovníky u stolu."
  • „Neříkej při kvasu, že jídlo neb pití nebyly hodné."



 
     Moudrost některých dávných rad poněkud vyčpěla - blechy si dnes na hostině už nevybíráme. Ale většina z pouček starých staletí však dodneška platí.  Vzpomeňte si na ně, až budete příště na rodinné oslavě či u švédského stolu na dovolené v cizině...

 

 

 Na Čechy obžerné si zavzpomínal

MICHAL

 

 

Komentáře (2)add feed
Michale : -doktor-
Bezva napsané,v podstatě jsi hodnotil zcela správně,ale mám velké výhrady k první větě.Těžko mohli kněží kázat a jít příkladem když do dnes mají břuch ohromná....až na jedince......Ahoj Čechu udatný..!!!!!!!
květen 16, 2015 12:34
Ale já vím, : Michal
oni kázali a jiní to měli dělat. Tam nastal rozkol mezi katolíky a Husovými následníky.

květen 18, 2015 16:34
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]