Přejímání slov z jiných jazyků je způsob rozšiřování slovní zásoby. Většinou všichni víme, co to které slovo znamená, ale ne zas všichni vědí, jak se to správně píše. To si necháme na příště - dnes se zaměřím jen na ukázky některých slov, kterými se naše drahá čeština obohatila. Věřím, že mnohdy se budete divit, odkud že to které slovíčko je...

Výpůjčky z indoevropských jazyků

 

Ze slovanských jazyků:

Z ruštiny: mnoho přejímek v době národního obrození: jezero, vesmír, mrož, něžný, vzduch, ale i pozdější přejímky z období komunismu ve 20. stol. V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako např. artěl, kolchoz, komsomolec, politruk, samizdat. Z jiných slov např. bezprizorný, borec, průmysl, vodka, závod.
Z jihoslovanských jazyků: četník, chobotnice, junák, smokev, vampýr.
Z polštiny: bryčka, horal, lidový, mazurka, obřad, tklivý, z nespisovných a obecně českých slov např. čudlík.

Z germánských jazyků:

Z angličtiny: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. zejména z odvětví sportu: fotbal, gól, hokej, ofsajd, snowboard, později i techniky, zvláště výpočetní: internet, server, software, moderní hudby: rock, punk, metal a literatury: fantasy, sci-fi. Další přejatá slova např. biftek, džíny, farma, kovboj, svetr, víkend.
Z němčiny: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. cibule, hejtman, knedlík, kšandy, nudle, pytel, rytíř, stodola, špejle, šunka, talíř, rovněž velmi frekventovaná slovesa muset či malovat. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo slangový charakter: buřt,rašple, ratlík, případně vysloveně nespisovné až vulgární: ksicht, kšeft, póvl, šlompák.
Z holandštiny: duna, halibut, kajuta, kóje, polder.
Z afrikánštiny: komando, trek.
Ze švédštiny: moped, nikl, ombudsman, skanzen.
Z norštiny a islandštiny: alka, fjord, gejzír, loft.
Z jidiš: hlavně hovorová slova, např. čurbes, pajzl, šoufl, ale i spisovné slovo šoulet.
Z franštiny: baron.
Z gótštiny: kotel, velbloud.

Z románských jazyků:

Z latiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. biskup, generál, kostel, klášter, komora, magistr, major, ministr, prezident, princ, republika, škola, výjimečně i nespisovná slova: špleuňka.
Z italštiny: zejména hudební terminologie, např. alt, forte, kapela, libreto, piano, primadona, tenor. Dále umění a architektury: arkáda, busta, mansarda, štuk. Další slova, např. banka, citadela, groteska, mafie, pizza, špagety.
Z španělštiny: albatros, armáda, bandita, hola, jadeit, rodeo, siesta, tuňák.
Z portugalštiny: fetiš, kasta, makak, negr, pagoda.
Z francouzštiny: mnoho slov, některá pŕejatá již ve středověku a raném novověku: kavalír, páže, turnaj. Více přejímek z období 18.-19. století, často z oboru módy a umění, např.: ateliér, balustráda, kostým, lila, manžeta, móda, parfém, růž, terasa. Také z gastronomie: bujón, filé, krém, majonéza, želé, vojenství a politiky: aféra, batalion, dragoun, kapitán, režim. Dále např. inženýr, mariáš, relé, terén. Také některá nespisovná a vulgární slova, např. bordel, mordyjé.
Z rumunštiny: většinou slova související s valašskou kolonizací a pastýřstvím, např. bryndza, salaš, valach, vatra, dále např. palačinka.