Za účasti Josefa Haberkorna pak 11 dnů vyšetřovala poutníky. Za svou činnost dostali komisaři od panského úřadu odměnu. (Nebo snad to byl úplatek?) 120 zlatých obdržel přísedící Wietrowski a 60 pak jeho sekretář. Komise zaznamenala různá vyslyšení modliteb a zázraky, zejména zázračná uzdravení poutníků z okolí (celkem bylo vyslechnuto 18 měšťanů, řemeslníků a poddaných z okolních měst a vsí).

     Například toužimský purkmistr a pekař Albrecht se během krupobití mezi osmou a devátou hodinou večer modlil společně se ženou k Panně Marii ve Skocích, aby uchránila jejich pole. Kroupy padaly velké jako vejce a tak manželka slíbila obětovat dvě svíce po 15 krejcarech. Když bouře přešla, vzali lucernu a šli na pole. Jejich pole bylo jako zázrakem nepoškozeno, okolní pole byla potlučena kroupami.

       Je to jasný důkaz, že lokální přívalové deště a kroupy byly i ve středověku.

     Z vyslýchaných poutníků se většina modlila za uzdravení, jiní za odpuštění platu za dříví, za uzdravení chromého koně či za ochranu před krupobitím. Na základě šetření byl arcibiskupskou konzistoří „skokopasovský“ obraz P. Marie Pomocné prohlášen dekretem z 28. listopadu 1733 pouze za dobrý a dobročinný, nikoliv za zázračný a milostivý, což však příliv dalších poutníků nijak neomezilo. Konečně obyčejný přísedící arcibiskupské konzistoře nebyl papež, dokonce ani arcibiskup a tak ani nemohl rozhodnout výše.

Zázračné jmění

     Věhlas poutního místa a zdejšího obrazu Panny Marie Pomocné se šířil po širokém okolí a dodnes přežívá právě ve známém českém rčení „panenko skákavá“.  V následujícím roce 19. září římská kurie povolila při kostele ustavení mariánského bratrstva a povolila vydávání odpustků při mariánských svátcích.

     V tomto roce počet poutníků dosáhl již 35.300 osob. Přílivem poutníků a obětních peněz v letech 1728-39 bylo na sbírkách od poutníků shromážděno jmění ve výši 12.522 zlatých.

     A bylo na pořádný svatostánek, na pořádný kostel. Za pouhých 11 let. Tak co říkáte? Na počátku, před 22 lety, bylo 25 zlatých sedláka Adama Lienerta za prodej koníka a nalezené 3 krejcary, propité s toužimským zedníkem. Skokovští měli zkrátka čuch, kam a komu strčit zlatku.

Nevím, panenko skákavá,

proč se dnes tak všichni diví, kdeže se ta korupce vzala?
Přece přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno!

MIROSLAV KAZDA

www.e-kniha.com

které najdete zde na stránkách www.skoky.eu

Komentáře (4)

Zobrazit/Skrýt komentáře Moc zajímavé : Radmila Také si ráda čtu ve starých kronikách, hlavně o vesnici, kde jsem se narodila. Je tam všechno o mých předcích, kde bydleli, kolik měli polí, zvířat, počet lidí v rodinách, o jejich živobytí a víře, kdo je kde křtil, o bábách, co vedly jejich porody, o požárech, kroupách, zabití bleskem. Tam se dozvím, kdo jsem a začínám tušit, o čem že ten život vlastně je a jak rychle přefrčí. leden 28, 2015 22:30 Teda to čumím, : Michal to jsou mi věci o kterých jsem neměl ani tušení. leden 29, 2015 11:11 ... : deeres Hezký čtení, já znám jenom výrok faráře Otíka ze Slunce, seno a jahody:" Vidíš to, panenko podsrpenská." A vlastně jakého zázraku se dočkal sedlák Adam Lienert za prodej koně, asi jenom našel ty tři krejcary a ty ještě prochlastal. leden 29, 2015 12:40 Hm, : Sidon a já jsem si doposud myslel, že je to "panenka Maria skočická", tedy ze Skočic. Podle toho, co píše Hašek ve Švejkovi, když stará Pejzlerka kvílí a naříká - "panenkomarioskočická" a strážmistr Flanderka na ni zařve - "mlčte bábo!" Zjistil jsem, že Skočice jsou dvoje, jedny u Plzně a jedny u Strakonic, ale jak vidno, s tou "panenkou skákavou" asi nesouvisí. leden 29, 2015 18:01

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující