 A máme tady zase velmi zajímavé vysvětlení jednoho slova, které dost možná i vy používáte, ale pochybuji velice, že byste věděli, jak a z čeho vzniklo. No - víte, kdo či co je "šuspajtl"? Jisté je, že toto slovo je složenina.
Šus v nás evokuje prudký a nekoordinovaný sjezd na lyžích ve smyslu: „Jet šusem!“ Slovo Schuss – střela, pochází z němčiny. Stejně tak střílení v zádech hexenšus, u nějž hexen značí čarodějnici a hexenšus tedy čarodějnou střelu.
Nyní se pustíme do druhé poloviny a to pajtl. Chodit na pajtl je v některých oblastech známo jako chodit krást, obvykle ovoce v sadech. Kdybychom přimhouřili oči ke krádeži patří pytel a nebudeme daleko od pravdy. Ono pajtl je z německého Beutel, tedy pytel.
Šuspajtl tedy ve spojení znamená střelený pytlem, potažmo praštěný pytlem, které používáme, když chceme říct, že naše duševní schopnosti jsou jaksi sníženy. Německé Beutel a náš pytel si nejsou podobná náhodou. Obě vznikla ze stejného výrazu, ze středohornoněmeckého biutel. Pytel je tedy takzvané cizí slovo.
Šuspajtlové, tedy pytlem střelení, jsou potrhlí a pomatení, ti pytlem praštění zase zmatení, pomalí, lékaři odborně říkají dezorientovaní. Záhadě porozumíme, když si řekneme, že původně šlo o pytel prázdný; prázdným pytlem praštěný, říkalo se o zmatených lidech. Prázdnota byla při vzniku úsloví vlastně klíčová, protože právě ta prázdnota se údajně přenášela do hlavy toho, koho jsme prázdným pytlem praštili, eventuálně obrazně řečeno střelili. MIROSLAV KAZDA www.e-kniha.com
|
