O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MARKETING CÍLENÝ NA DĚTI PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 11 prosinec 2014
Přestože děti nevydělávají vlastní peníze, jsou pro obchodníky přímo zlatým dolem, a to nejen v předvánočním období. S trochou nadsázky lze říci, že udávají styl nákupů již v prenatálním stádiu, a tak se může stát, že obchodní řetězec ví o těhotenství ženy dříve než její nejbližší okolí. 

 

 

 

 

 

 
 
 

      Děti se také snadno nechají zlákat reklamou, kterou jim obchodníci šijí na míru. Rodiče malých dětí často chtějí nakoupit vše potřebné na jednom místě a v co nejkratším čase. Obchodní řetězce o této tendenci vědí a snaží se z ní vytěžit maximum. Využívanou metodou, jak přilákat lukrativní skupinu čerstvých rodičů do obchodního domu, jsou zejména slevy dětského spotřebního zboží – plen a kojenecké výživy. K oblíbeným marketingovým metodám patří také věrnostní karty lákající na slevy.

 

      Rodiče si ale často neuvědomují, jak draze jsou benefity věrnostních karet vykoupeny. Supermarkety se díky nim o domácnostech svých zákazníků dozvídají téměř vše.

 

     Na základě algoritmů jsou schopny odhadnout, zda se jejich klienti rozvádí, mají malé děti či zahrádku. Následně umí pružně reagovat a zasílají slevové kupony přímo na míru svým klientům. Posilují tak jejich sklon nakupovat stále na stejném místě. Dosah podobných marketingových nástrojů ukazuje například kauza z Minnesoty, kdy obchodní řetězec Target věděl o těhotenství náctileté dívky dříve než její otec. Na základě dat z její zákaznické karty (nákup volného oblečení, tělového mléka a kyseliny listové) jí začal zasílat slevové kupony na pleny, což vedlo k prozrazení do té doby utajeného těhotenství.

 

      Děti se snadno nadchnou prakticky pro cokoliv, jsou manipulovatelné a líbí se jim barevné věci. Reklama zaměřená na malé děti bývá animovaná, barevná, zdůrazňuje prvky harmonické rodiny – maminka, tatínek a bezpečí. Již velmi malé děti si umí zapamatovat chytlavou melodii a text reklamy. Dětem školního věku se naopak začínají líbit reklamy, které jim pomáhají se psychicky oddělit od rodičů a stát se součástí party vrstevníků. Reklama pro starší děti je proto naopak hraná a figurují v ní děti, které jsou o dva až tři roky starší než cílová skupina, protože děti vzhlíží k větším dětem.

 

      Velkého efektu se v reklamě dosahuje obsazením seriálových či jiných hrdinů. Starší školáci začínají kladně hodnotit reklamy, které obsahují černý humor.

 

      Oblíbenou marketingovou taktikou jsou také kampaně obsahující prvek sbírání. Například Šmoulí kartičky přinesly řetězci Albert v roce 2011 několikanásobné zvýšení prodeje a posílily vnímání marketu jako tzv. „rodinného“.

 

 

  

 

      Jak své děti učit přežití v marketingové džungli?

 

     Je vhodné učit děti spotřebitelské gramotnosti od nejútlejšího věku. Už ty nejmenší děti by z úst rodičů měly slyšet, že reklama není realita a že informace v ní obsažené mohou být zavádějící, zkreslené a neúplné. Reklamu je dětem dobré ukazovat jako něco nezáživného, vyplňujícího čas. Například televizní spot můžete ztlumit, přepnout a poukázat na to, že to není nic zábavného.

 

     Pokud dítě vyžaduje věc, kterou vidělo v reklamě, není dobré ji rezolutně zamítnout, což by zvýšilo atraktivitu výrobku v očích dítěte. Můžete ji vzít do ruky a názorně dítěti ukázat a vysvětlit, co se vám na ní nelíbí, proč se vám zdá předražená, nekvalitní a podobně.

 

 











 

Komentáře (1)add feed
jo jo, hrůza, proč to nezakážou... : olivka pepková
Pamatuju si pubertu, v tv začla reklama na jogurt, v porovnání s hlavou vypadal obří, osoba ho pomalu s blaženým výrazem stáhne rtem ze lžíce a dlouze polyká... Můj táta vedle měl vždycky řeči. Nesnášel to a pořád a pořád to musel komentovat. Jenže já tu reklamu nevnímala jinak než jako šum, vůbec o ní nepřemýšlela, a to že on to pokaždé srážel, komentoval, kamenoval, mi bylo protivné a myslela jsem, že je bručoun.

Dneska mi ty reklamy přijdou směšné, jak se v nich lidi skoro potentočkují z blbin, jak jsou nechutné (čištění uší, plíseň nehtů a podobné chuťky...)

A mám malé děti. A ejhle, tak moc často se přistihnu, že jsem jako táta... Jenže já prostě nechci aby reklamám věřili. Takže sice nekomentuju vzhled a podivné chování herců jako dělal zhnuseně táta, ale neodpustím si řeči typu: to jsou lži, lžou, mě to nikdy nepomohlo...pozor, to kecají a pak tě okradou...atd.

Asi tím dělám v předškolní hlavě chaos, ale doufám moc, že jednou to bude mít taky pod kůží jako já od táty...že to jsou kecy, lži, zvlášť u půjček, tam se činím ohledně pomluv na reklamu. Jo a říkám jim, že to všechno někdo vyrábí a jediný co chce je, aby to prodal a měl naše peníze, nic víc že nechtějí...tak uvidíme co to v něm zanechá.

Ale tak nějak doufám, že jak je toho dneska tolik, tak to budou naše děti taky vnímat jednou jako šum...
prosinec 12, 2014 09:40
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]