 Už jste někdy zkusili nechat televizi vypnutou, zapomenout na noviny a nechat všechno jen tak plynout? Vykašlat se na politiku, myšlenky na to, co bude, vášnivé debaty o politicích a politické situaci? Já jo. A je to neskutečně příjemné! Prostě ráno zapnu notebook, vyřídím maily a pracuju, jak je potřeba.
V pauzách kouknu na posty svých známých na G+ - někdy se zasměju, jindy vrtím hlavou. Večer randím nebo vařím nebo koukám na počítači na film/seriál nebo čtu nebo lelkuju nebo poslouchám svou oblíbenou hudbu nebo sedím s přáteli v kavárně/restauraci/baru. V noci spím, sním, miluju se, lelkuju, čtu……a někdy brousím na netu, hledám zajímavosti z oboru, bavím se se známými na Skype nebo Google Hangouts. Občas se podělím o pěknou muziku, zajímavý film nebo seriál, video, vtip nebo dobrou hlášku. Někdy diskutuju, někdy ne. I tak si troufám říct, že vím, co se ve světě děje. Neuteču tomu, protože lidé o tom mluví, píší, fotí, točí filmy. Od té doby, co jsem přestala sledovat politické dění a vlastně dění vůbec, ubylo vášnivých výměn názorů a přibyly zážitky. Zklidnila jsem se a více se usmívám. Ztratila jsem potřebu být pokládána za tu, „co je vždycky v obraze“ a stala jsem se tou, které je fuk, co je in a co je out. Určuju si to totiž sama. Momentálně u mě v žebříčku vede jídlo: začala jsem více vařit, v duchu svým minulých blogspotů víceméně zdravě a nesmírně mě baví si jídlo užívat. Třeba nedávno, když u mě byl můj skvělý přítel DM: uvařili jsme si cous-cous, dušené žampiony, umíchali salát…..a hodinu seděli u stolu, pomalu kousali každé sousto, blaženě přivírali oči a jediný zvuk, který v místnosti zazníval, bylo naše slastné: „Mmmmmmm….,“ případně veselé „Ňom ňom.“ Nádhera! Kdybych byla lékařem, každému bych naordinovala dobré jídlo, vychutnávané v klidu, pohodě, s radostí a někým blízkým. A pak dobrou knihu nebo film. A samozřejmě hudbu. A blízké lidi kolem. Žádná televize, žádné noviny, žádné zprávy. A když, tak jen o dobrých lidech, zajímavých věcech, poutavých zážitcích a hezkých prožitcích. Ačkoli to tak možná nevypadá, je jich pořád hodně. Schválně, zkuste to taky… Nevrťte hlavou, anebo jo, klidně si myslete, že jsem magor, ťukejte si na čelo, nebo se mi smějte, mě se to nijak nedotkne. Ale vyzkoušejte to: aspoň na chvíli zavřete oči, zhluboka se nadechněte a myslete na něco, co vám dělá radost. Usmějte se a užijte si těch pár vteřin, kdy si uvědomujete, jak je vám fajn. …
Večer to zkuste znovu, a zítra taky. Nechte televizi vypnutou – beztak byste nadávali, že nic nedávají, anebo ano, ale nestojí to za nic. Nekupujte si noviny, ale pořiďte si třeba knihu nebo cédéčko či dývko s hezkým filmem. Zavolejte někomu blízkému a zajděte si s ním popovídat. Třeba na dobrou kávu či večeři. Nebo si pozvěte hosty a uvařte něco skvostného. Pokud si i teď ťukáte na hlavu a myslíte si něco o bláznivé ženské, která nemá ani šajn o tom, jak důležitou práci děláte a jak velké starosti máte, nedá se nic dělat. ROSEANNE
|
