O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
ZA CO PŮJDEME BOJOVAT? - II. |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 01 září 2014 | |||||||
To pro primitivně a černobíle myslící lidi může být přitažlivou legendou. Je to ovšem myšlenkový zkrat určený lidem nechápajícím současný svět, který už je dávno jiný, a těm, kteří na dnešních Rusech iracionálně řeší zástupnou pomstu za komunistický režim.
Krédem tohoto mýtu je rčení: „To zde chcete mít zase Rusy?“ Navzdory Putinově pláči nad rozpadem Sovětského svazu a jeho steskem na dobu, ve které kolonie už nejsou možné, je situace taková, že Rusko má jen osminu palebné síty NATO, právě ztratilo Ukrajinu jako spojence, který se přidal na druhou stranu, a zachránilo pouze Krym za cenu opovržení celého světa.
V žádném případě není ve stavu, který by umožňoval ovládat jiné národy, a jeho vojenská expanze nehrozí. Putin nemůže připojovat země, kde nebude vítán (dovolí si možná jen krátkodobý zásah). Zatím vykročil k trvalejšímu mocenskému vlivu jen tam, kde si to obyvatelstvo přeje (Abcházie, Osetie, Krym).
Z násilného připojování dalších zemí, které to odmítají, nekouká dnes žádný zisk pro nikoho, něco takového nemá smysl, Putin to ví a dokonce ani východní Ukrajinu připojovat nechce, natož potom další země.
Co by s nimi dělal, když není komunistická vláda, pomocí které by je ovládal?
Mýtus, že Krym je začátkem nějaké nové ruské neomezené expanze, je zase směřován k neznalosti, omezenosti a „iracionální víře ve zlé Rusko“. Krym obsadil Putin poté, co se Ukrajina orientovala prozápadně, aby zachránil strategické území. Udělal to proti mezinárodně zaručeným smlouvám a přes všechno pochopení jeho situace je nutno proti tomu protestovat, protože chceme, aby se mezinárodní smlouvy dodržovaly.
Myslím si, že sankce Rusku v důsledku anexe Krymu jsou potřebné k vyjádření nesouhlasu s tímto jednáním. Je ovšem nutno rozumět tomu, že uvedení do původního stavu není uskutečnitelné, protože veškeré mezinárodní právo dává přednost vůli místního obyvatelstva a to na Krymu vždy odhlasuje připojení k Rusku; taktéž veškerá zkoumání historického práva nutně musí vyznět v neprospěch Ukrajiny.
Proto i tyto sankce mohou být jen dočasné a poškozovat pouze osoby s politikou Ruska spojené, nikoliv veřejnost, a jejich cílem má být nová smlouva a satisfakce Ukrajině. Jiný smysl nemají a mít nemohou.
Sankce na základě mýtu o cíleném sestřelení malajsijského letadla jsou naprostý nonsens. Letadlo neměl nikdo zájem sestřelit, a pokud se tak stalo, stalo se to nedopatřením. A to jen naznačuji, že zatím vůbec není jasné, kdo to udělal a dokonce nejnovější průzkumy ukazují na ukrajinskou stíhačku. Demagogie rozpoutaná po sestřelení letadla je typickým příkladem lidského smyslu pro nepravdu a víru ve lži. Je až zarážející, kolik lidí uvěří konspirační legendě zakládající se viditelně jen na lidské hlouposti.
Další mýtus: Putin vede nevyhlášenou válku proti Ukrajině, posílá tam ozbrojence a rozvrací ji. To tak vypadá samozřejmě jen tehdy, pokud se selektují fakta a zatajuje se celá pravda. Putin Ukrajinu podporoval a na jejím rozkladu zájem neměl.
Dodával jí levnou naftu a plyn, dával půjčky a nabízel další. Když se ovšem ukrajinská vláda vzniklá z povstání na Majdamu orientovala prozápadně a zcela jasně se od Ruska odklonila, přestal mít Putin zájem na prosperitě Ukrajiny a možná má i zájem na jejím úpadku, aby tak zatížil všechny ty, kteří jsou nyní vlastně povinováni Ukrajině pomáhat.
Putinovi ozbrojenci by nemohli na východní Ukrajině operovat bez podpory místního obyvatelstva (většinou z místního obyvatelstva pochází), proto asi nebudou zbytečně něco těmto lidem ničit. Je ovšem nutno vidět, že rozbíjení měst nedělá Putin (aspoň zatím), ale kyjevská vláda, která ničí majetek ruskojazyčného obyvatelstva, zastavuje mu elektřinu a vodu, vyhání jej z domovů na základě svojí nacionalistické doktríny připomínající nacismus.
Na druhé straně nevěřím, že jde o vyloženě banderovské praktiky a obvinění z terorizmu si zaslouží jen některé akce některých jednotek, nikoliv veškerá činnost armády.
Mezi mýty ovšem nepočítám touhu Ukrajinců po osamostatnění a vymanění se ze spárů Ruska a také se domnívám, že Majdam obsahoval původně snahu lidí za připojení k EU, která byla zneužita nacionalistickými silami k uchopení vlády a nasměrování politiky ke konfrontaci s národnostními menšinami a provokováním Ruska. Také se domnívám, že mnoho Ukrajinců toto nechtělo a bude ochotno to změnit v jednání a přijetí nějakého kompromisu se svými spoluobčany na východě.
Závěr
Situace zatím naznačuje, že válka na východě Ukrajiny nekončí, povstalci s Putinem v pozadí mají dostatek síly, a dokonce se zdá, že jejich ústup a neúspěchy byly jen dočasné. Na postoji EU velice záleží a možná se konečně odhodlá k donucení ukrajinské vlády usednout za jednací stůl a vyslechnout přání obyvatel východu země. Naprosto iracionální a nakonec kontraproduktivní by byl opak.
Nesmiřitelné postoje, neschopnost hledat pravdu, odklon od humanity a neuznávání práv druhých, je základem války. Lži, které zpočátku byly vysvětlovány jako nutná propagandistická válka, se stálým opakováním mění v pravdu a válečníci se stávají psychologickou obětí vlastních lží - monstra, která nesnesou skutečnou pravdu a volají po jejím umlčení. Na prvním místě je neuznávání práv obyvatel východní Ukrajiny si zvolit svůj osud.
Od této nemorálnosti a falše (na jedné straně plná ústa lidských práv, na druhé neschopnost je přiznat druhým) se vše odvíjí. Někde v pozadí stojí zájem oslabit Rusko v boji o zdroje a o trhy. Lidé umírají a volá se po zostření boje.
Za co musíme doplácet na důsledky sankcí, za co se uskrovňovat, za co máme bojovat a třeba i prolévat krev? Nevidím v tom nic smysluplného, jen vykonstruované legendy a neetické cíle.
VLASTIMIL PODRACKÝ
|
< Předch. | Další > |
---|