O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| NENÍ MÍRU POD OLIVAMI - II. |
|
|
|
| Čtvrtek, 03 červenec 2014 | ||||||
Strana 2 z 2
Islámský fundamentalismus
Svět, ve kterém žijeme, je založen na velkých penězích, a daleko více než jindy. To nejen v běžném životě občana, ale stále více v mezinárodním měřítku. Původní liberální stát byl založen na demokratickém rozhodování občanů. Rozhodovala převážně střední třída, jejíž příslušníci se dohodli na pravidlech života tak, aby nebyl někdo poškozován na úkor jiného.
Demokracie byla takovým pravidlem. Dohromady potom občany spojovala nějaká státní idea, kterou bylo možno realizovat bez cizího vměšování, protože převažovalo vnitrostátní hospodářství, dovozy nebyly tak veliké, aby jejich přerušení znamenalo výrazné narušení hospodářského života.
Indoktrinovat nějakou zemi bylo možné jen válkou. Velké peníze měly sice svoje místo, ale jejich vliv nebyl zcela dominantní, protože stát a jeho zákony nedovolovaly, aby svoboda jednoho občana omezovala svobodu druhého, byť chudšího. To se do velmi značné míry dodržovalo, netvrdím, že zcela vždy.
Toto paradigma doznívá s tím, jak se otevírají hranice, jak se státy stávají stále více závislé na dovozu, jak vzájemný obchod je svazuje a omezuje jejich suverenitu.
Velké peníze nemají vlast.
Mohou být umístěny v některém daňovém ráji, ale to není podmínkou, mohou být kdekoliv a jsou zcela svobodné. Zasahovat dovnitř kteréhokoliv státu není problém. Nejsou to ovšem jen peníze nějakých soukromých firem, které chtějí pouze vydělávat, ale soukromé i státní peníze nátlakových skupin a ideologických organizací. Ty mohou mít velmi sofistikovanou humanitní tvář, aby se dostaly dovnitř státu a tam potom působily jakkoliv.
Opírají se o místní lidi, obvykle místní příznivce, nebo komunity přistěhovalců nebo náboženských a národnostních menšin. Zde je možno dělat cokoliv proti zájmům státu a občanů. Menšiny, prý utlačované, zneužívat v zájmu jakékoliv ideologie, zasáhnout ve prospěch někoho stojícího v pozadí a odpočívajícího na jachtě na Bahamských ostrovech. Tato idea může být velmi přitažlivá, třeba i ekologická, ale zneužita v zabránění pro stát důležité potřebné stavby nebo nějaké stavby vadící konkurenci.
Náboženské skupiny samozřejmě mají toto poslání také. Velké peníze ovšem působí přímo v politice. Nehledě k tomu, že státní idea se obvykle v evropských zemích už přežila, nikdo ji nehájí a občanská sounáležitost nemá možnost se sjednotit okolo univerzálního občanského ideálu, a angažovat se pro něj už nikdo nechce. Tento morální úpadek je nebezpečný zejména v době, kdy by mohl být jediným prvkem stojícím v cestě velkým penězům a jejich zájmům. Pokud by to bylo důležité, je potom v takové zemi potřebné vyvolat chaos, aby mohl být uplatněn plán B. Ten byl realizován ve všech těch revolucích arabského jara a na Ukrajině (tou se zde dnes zabývat nebudu).
Vznikne obvykle oprávněná občanská nespokojenost, která může být jen popostrčena sdělovacími prostředky nebo působením aktivistů k nějakému veřejnému vystoupení. Pak se náhle objeví vůdci davu, velice schopní a kompetentní. Potom se objeví zbraně a nějací ozbrojenci vítáni davem, který potřebuje přece „bojovat“ proti zlé vládě. Tito lidé mohou být placeni odkudkoliv a sloužit komukoliv z bohatých. Mohou zavést revoluci kamkoliv.
Peníze šejků investované do Al Kajdy se konečně zhodnotí nejen k ovládnutí zdrojů takové země, ale pro založení islámské vlády. Tento pokus byl v Egyptě, kde téměř zvítězil. Jinak se to stalo v Sýrii, odkud se ozbrojenci přelili do Iráku. Zde, v naprosté absenci legitimní vlády a jejích institucí, alespoň nějak založených na vůli lidu, se může dít cokoliv. Lépe řečeno se děje to, co sponzoři těchto ozbrojenců chtějí. Pokud vládu nikdo nepodporuje (jedině v Sýrii se stalo, že Rusko vládu podporuje), obvykle se zhroutí a potom jde jen o to, která skupina vzbouřenců je silnější. Obvykle ta, která má více peněz...
Takto ovládnou svět ti, kteří na to mají.
Na začátku stojí vždy rozklad občanské společnosti na základě ztráty státního a národního ideálu dříve sjednocujícího občany, nezájem o osud státu, roztříštěnost do různých ideologických vizí. Velké peníze vznikají mimo jiné neplacením daní v zemích, kde vznikají, protože mají sídlo v jiné zemi, kterou si zvolí jako základnu. Hlavně však prodejem plynu, nafty a drog nebo podnikáním v zemích, kde je velmi laciná pracovní síla.
VLASTIMIL PODRACKÝ
|
||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
